Rubrika: EDH 2025

Známý klinický psycholog z Ambulance klinické psychologie v Ostravě Petr Nilius a  garant odborné části mezinárodního projektu EDH 2025 bezprostředně po skončení konference s názvem Nadání a handicap v pozdním říjnovém odpoledni ochotně a otevřeně odpovídal na několik našich otázek. Díky svým zkušenostem a erudici vypozoroval, že nastává doba klíčového přemostění a spolupráce těch, kteří mají co do činění s nápady i potřebnými změnami ve stávajícím školském systému.

• V sále to lehce zašumělo, když jste se ptal: Co potřebujeme k tomu, abychom se nemuseli stále rozhodovat mezi blbým a ještě blbějším? Nač jste narážel?

Děkuji, že připomínáte má slova. Pro jistotu doplním kontext, který leží na pomezí profesních možností. V tomto případě se jedná o podporu dětí a jejich rodin, etiky a reálných možností, ve kterých se tyto děti a jejich rodiny pohybují. V mém pojetí se jedná spíše o hodnotový princip, který vychází ze tří klíčových oblastí.

Zaprvé je potřeba mít vizi a odvahu. Musíme přestat jen látat díry ve starém systému. Potřebujeme se společně a napříč obory bavit o tom, jakou společnost vlastně chceme za dvacet let. Jak má vypadat škola, kam děti chodí rády? Jak má fungovat péče o děti s handicapy, aby byla důstojná? Jaké máme možnosti, právní rámce a podobně? A pak potřebujeme odvahu začít k té vizi směřovat, i když to bude znamenat opuštění zajetých kolejí, podívat se, kde se pohybuje současný stav poznání (evidence based), a k tomu si udržet, co je funkční a zbavit se nepotřebného dědictví.

Zadruhé to je přemýšlení v souvislostech. Nemůžeme řešit problémy izolovaně. Zdraví dítěte souvisí s jeho pohodou ve škole, ale také s fungováním rodiny a dostupností k podpoře a zdravotní péči. Úspěch žáka ze sociálně slabého prostředí nesouvisí jen s pílí, ale i se zázemím, které mu vytváří sociální systém. Pokud nebude existovat ucelená shoda a spolupráce napříč resorty (ministerstva školství, zdravotnictví a sociálních věcí), budeme se neustále rozhodovat právě mezi tím zmiňovaným „blbým a ještě blbějším“, protože řešení jednoho resortu vytvoří problém v tom druhém. Aktuálně jde o složitosti související s odklady školní docházky a jejich přesun do zdravotnictví bez toho, aniž by se někdo zástupců zdravotnictví ptal.  

A zatřetí je nezbytné klást větší důraz na prevenci. Jsme mistry v hašení požárů, ale zoufale zanedbáváme „protipožární ochranu“ a podporu systematických procesů, o které se v případě krize můžeme opřít. Je mnohem levnější a důstojnější investovat do prevence, například do podpory rodin v krizi, do kvalitních třídních učitelů, do zdravého životního stylu, než následně řešit následky v podobě drahé a často už neefektivní nápravy. Mám na mysli zdravotnickou péči včetně té klinicko – psychologické – psychoterapeutické.

• Každý má svůj talent, každý svůj handicap. Podepsal byste se pod tuto větu bez výhrad?

Na první dobrou se tato myšlenka nedá nepodepsat. (smích) Spíše mi přijde důležité tento mind set pěstovat a kultivovat od dětství po celý život tak, aby se z toho nestala prázdná fráze.

Zároveň si myslím, že slovo handicap může být trochu zrádné. Často si pod ním představíme jen nějaké zjevné znevýhodnění nebo diagnózu. Já ho ale vnímám mnohem šířeji – jako cokoli, co nám v dané chvíli brání v rozletu. Může to být strach, nízké sebevědomí, náročné rodinné prostředí nebo jen to, že nám nejde matematika.

Podobně pojem talent není jen absolutní sluch, schopnost počítat náročné příklady nebo mluvit pěti jazyky. Talent je i umění naslouchat, vytrvalost, optimismus, manuální zručnost, schopnost zorganizovat skupinu lidí, ale také třeba jen cit pro pěstování kytiček.

Co je v jedné situaci handicap, může být v jiné talent. Člověk, který je kvůli své dyslexii pomalejší ve čtení, může mít fantastickou prostorovou představivost a kreativitu. Někdo, kdo je přecitlivělý a snadno se rozpláče, což společnost vnímá jako slabost, může mít obrovskou míru empatie, která z něj dělá skvělého přítele nebo pečovatele.

Takže ano, tu větu podepisuji. Ale s dodatkem, že bychom se měli oprostit od škatulek a dívat se na lidi v celé jejich komplexnosti. Hranice mezi talentem a handicapem je často jen otázkou úhlu pohledu, znalostí a prostředí, ve kterém se nacházíme.

• Na čem havaruje stávající systém zejména?

To je dost náročná otázka. Zvláště abychom se nedostali do neúčelné litanie. V obecném principu na schopnosti naslouchat, respektovat potřeby a kompetence jednotlivých resortů a v neposlední řadě vědomí, že v centru zájmu by mělo být vždy dítě a jeho rodina.

Pokusím se ale být trošku konkrétnější. Jedním z klíčových mezirezortních problémů, mezi školstvím a zdravotnictvím, je terminologická nejednotnost, absence doporučujících a závazných postupů. Školská poradenská zařízení (PPP, SPC) sice při své práci berou v potaz mezinárodní klasifikaci nemocí (MKN-10, brzy MKN 11) a klinické diagnózy v úvahu, ale používají vlastní, legislativou vymezenou terminologii, která je relevantní pro nastavení podpory ve škole. Zmínit mohu například poruchy učení, poruchy chování, zdravotní znevýhodnění atd.  

Druhým problémem je, že aktuálně nastavený poradenský systém je pro vnějšího uživatele, tedy dítě, rodiče, ale také profesionála ve zdravotnictví, nepřehledný, málo srozumitelný a nekoordinovaný.  Pro rodinu, která řeší například dítě se zdravotním postižením, to je peklo. Běhá od školy k lékaři, od lékaře do poradny, pak zase do školy a všude musí znovu a znovu vysvětlovat totéž.

Informace se nepředávají, anebo často dochází k jejich významnému zkreslení. To se pak může odrazit v nepřesném doporučení pro dítě, případně doporučení, které neodpovídá potřebám a možnostem školy.

• A kde naopak vidíte potenciál?

Osobně jsem optimista. Největší potenciál je vždy na lokální úrovni. V obcích a městech, kde se lidé znají. Když se propojí místní škola, pediatr, zřizovatel a nezisková organizace, eventuálně spolupracující lékař – klinický psycholog, dokáží vytvořit záchrannou síť, která je mnohem pružnější a efektivnější než jakýkoliv centrální systém. Právě podpora komunit je cesta.

Zároveň vidím velkou příležitost v systematizaci poradenských procesů přímo ve škole, v postupné stabilizaci a důslednějším vytěžení profesního potenciálu poradenských pozic. V neposlední řadě stojí v popředí diskuze o účelu a stavu školských poradenských zařízení v návaznosti na školy a zdravotnická zařízení. Úkolem je samozřejmě neustále kultivovat důraz na profesní odpovědnost, mezioborovou spolupráci, case managment a respektující partnerskou komunikaci.  

• Dopovězte, prosím, větu: Najít talent v každém jedinci potřebuje…

 … čas, důvěru, a především vnímavého průvodce, který se nebojí odložit tabulky a skutečně naslouchat příběhu, který má před sebou.

Konference EDH 2025, která se konala 2. října v univerzitní aule Vysoké školy báňské – TUO, se setkala s mimořádným zájmem řady českých odborníků z resortů školství, sociálních věcí, zdravotnictví, ale i laické veřejnosti. Téma Nadání a handicap nabídlo široký prostor k pojmenování nejpalčivějších otázek současnosti i možných a potřebných řešení.

Garant akce Petr Nilius z Ambulance klinické psychologie řekl: „Konečně vedeme smysluplnou diskuzi a mám velkou radost, že se pomalu a jistě budují mosty všech zainteresovaných odborníků, včetně rodičů a jejich dětí, kterým není lhostejný vývoj současného školského systému s nejrůznějšími podpůrnými opatřeními.“

Velké téma současnosti je mimo jiné identifikace nadání dětí a podmínky pro jeho růst.
„Řadu let ve školách hodnotíme i celkové klima, a to jak z hlediska fyzického, tak i psychického bezpečí. Upozorňujeme na to, že je na místě snaha budovat pozitivní atmosféru. Rapidně totiž narůstá počet stížností, řada z nich souvisí právě s klimatem ve školách a nedostatečnou komunikací. V těchto aspektech ve srovnání s jinými zeměmi bohužel zaostáváme,“ řekla Dana Pražáková z České školní inspekce v Praze.

Pozitivní atmosféra ve školách je jedním z klíčů k prevenci vzdělávacích obtíží. Potvrdila to učitelka Lenka Rudolfová ze Základní školy Komenského v Odrách, kde se úspěšně věnují tzv. hodnotovému vzdělávání. „K žákům přistupujeme individuálně a snažíme se rozvíjet jejich potenciál. V každém z nich je. Proto jsme zařadili do osnov předmět s názvem hodnotové vzdělávání. Jde o koncept, respektive výzvu, aby děti našly vlastní motivaci, aby spolu přestaly soutěžit, ale naopak spolupracovaly, byly empatické, směřovaly k osobnostní zralosti. Nám učitelům pak pomáhá lépe zvládat náročnost inkluzivního prostředí i komunikaci s rodiči. Žákům jedenkrát do týdne zprostředkováváme pomocí nejrůznějších témat škálu důležitých hodnot potřebných pro další život.“

Podle odborného asistenta z katedry psychologie Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jana Hynka je nezbytné mít ve školách kompetentní pedagogy a vyloučit u nich případné neetické chování. „Žádný psycholog nebo speciální pedagog nezachrání úroveň školy. Klíčoví hráči jsou učitelé a všechny ostatní pozice jsou jen podpůrné,“ poznamenal Hynek.

O současné úrovni klimatu ve třídách otevřeně hovořili studenti a žáci, kteří propojují prostřednictvím školních parlamentů své požadavky a nároky směrem k pedagogickému sboru, a naopak. Součinnost, předávání informací a zlepšení komunikace přinášejí své ovoce.

Na identifikaci a pomoc se speciálními vzdělávacími potřebami se zaměřil předseda Asociace speciálních pedagogů ČR Jiří Pilař. „Role poradenských pracovišť má své nezastupitelné místo v našem školství. Škola není zdaleka jen vzdělávající instituce, ale z velké části i výchovná. Společná snaha je spojit síly a komunikovat citlivěji a intenzivněji nejen s dětmi a rodiči. Tolik neúspěšných dětí jako dnes zde ještě nebylo. Nedokážou zvládat základní problémy, při sebemenší komplikaci se hroutí, sebepoškozují, nebo jsou agresivní. V rámci poradenských pracovišť bychom mohli tyto záležitosti řešit přímo ve školách. Zatím to ale ne všude a dobře funguje,“ zmínil Pilař.

„Děti nejsou víc psychiatricky nemocné, jen se hůř cítí a sami se vnímají jako duševně nemocné. V popředí jsou zejména úzkostně depresivní problémy, s čím souvisí například sebepoškozování, a také narůstá počet sociálně patologických jevů jako šikana, kyberšikana. Tuto skutečnost je třeba vnímat interdisciplinárně a jako celospolečenský problém. My, zdravotníci bychom se měli věnovat především diagnostice těchto potíží z medicínského hlediska. Často se ale u těchto dětí setkáváme s výchovnými a vztahovými problémy. Tady záleží bezpodmínečně na spolupráci s rodinou. Je důležité, abychom se jeden vedle druhého drželi striktně svých kompetencí, svých profesních oborů a vzájemně spolupracovali,“ zdůraznila Dana Trávníčková, primářka dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické nemocnice v Opavě.

Bez diagnostiky není léčba a podpora účinná. Bez koordinovaného přístupu nelze dospět k úspěšné reintegraci. „Hráčů je dost, ale jak je dostat na jedno místo. Kdo má vlastně zodpovědnost? Rozdílné potřeby má dítě, rodič i škola. Zahrnout je musíme všechny. Vždycky je třeba udělat něco, klidně i špatně, než neudělat nic. Velkým průšvihem podpůrných opatření je, že nejsou konkrétně zacílená a nezřídka se míjejí účinkem,“ doplnil psycholog Nilius.

Mohlo by se zdát, že současný školský systém s veškerými podpůrnými opatřeními je poněkud roztříštěný. Existují poradenská pracoviště a speciálně pedagogická centra. Ve školách pracují školní psychologové, speciální pedagogové, sociální pracovníci, pedagogičtí asistenti, přítomni bývají i osobní asistenti. Při zahájení konference ředitelka Asociace Trigon Olga Rosenbergerová konstatovala: „Často slyšíme a čteme, že přesouváme výchovu z rodin na školu. Čelíme podvolování se ideologickým změnám, jejich postupnému etablování ve vzdělávacím systému. Narůstá počet duševních poruch. Vypadá to jako řízený chaos, který má učinit budoucí generaci snadno ovladatelnou a závislou na státu.“ A napřímo se ostatních zeptala: „Může tento systém vychovat generaci odolných dětí? Co skutečně potřebují školáci se speciálními potřebami? Mají vůbec šanci nadané děti zúročit hřivny, které jim byly dány do života?“

Pregnantní odpověď na tyto a řadu dalších otázek přinesla konstruktivní debata během celodenního setkání v rámci 33. ročníku EDH. Nikdo z účastníků konference nezapochyboval, že jedním z hlavních úkolů je poukazovat na pozitivní příklady učitelů, speciálních pedagogů, psychologů a všech ostatních, kteří se snaží vnést do stávajícího systému prvky racionality a stability.

Cenu Křišťálový kamínek získaly v Ostravě čtyři výrazné osobnosti na stejnojmenném setkání v rámci 33. ročníku EDH 2025. Letošními držiteli prestižních ocenění se 30. září stali Zuzana Filipková, Lidmila Němcová, Zdeněk Melichar a Martin Pražák.

„Co mají letošní ocenění společného? Určitě to je skutečnost, že nikdy a za žádných okolností neztratili svá srdce a v popředí jejich zájmu a veškerého počínání je na prvním místě vždy pomoc druhým. Křišťálový kamínek ušel každopádně dlouhou cestu – za devatenáct let jeho trvání jsme měli příležitost poznat výjimečné ženy a muže se zajímavými osobními i profesními příběhy. Stojí za to znát je a vyprávět o nich ostatním,“ řekla bezprostředně po slavnostním předání cen Olga Rosenbergerová, ředitelka Asociace Trigon.

Laureáti / Křišťálový kamínek 2025:

Zdeněk Melichar – učitel muzikoterapie ze Základní a Praktické školy SVÍTÁNÍ z Pardubic, kde dobře vědí, že hudba léčí. Muzikoterapeutický soubor, který ve škole působí již téměř dvacet let je toho jasným důkazem. Jeho doménou je improvizace na lidové písně a etnickou hudbu. Oceněný je dlouholetým vedoucím tohoto souboru. Díky citlivé a soustavné práci s handicapovanými hudebníky se mu z převážně bubenického ansámblu podařilo vytvořit respektované těleso, které úspěšně vystupuje na celé řadě významných kulturních a společenských akcí.

Zuzana Filipková – ředitelka Slezské diakonie a speciálních MŠ, ZŠ a SŠ Slezské diakonie se sídlem v Českém Těšíně. Držitelka křišťálové sošky, pracuje v oblasti sociálních služeb a speciálního školství více než třicet let. Od roku 1993 působí ve Slezské diakonii. Stála u zrodu denního stacionáře pro osoby s mentálním znevýhodněním v Českém Těšíně. Řadu let se podílela na rozvoji služeb v rámci transformace pobytových služeb pro osoby se zdravotním postižením v Moravskoslezském kraji. Více než deset let aktivně působila v čele mezinárodních asociací, jako jsou Evropská asociace městských misií nebo Eurodiaconia. Jejím posláním je být blízko člověku v aktuální životní situaci.

Martin Pražák – ředitel Charity Ostrava, klíčové nestátní organizace směřující k rozvoji profesionálních sociálních a sociálně zdravotních služeb. Velkou zásluhu má zejména v oblasti prosazování hospicových myšlenek zaměřených na úctu k životu a prožívání důstojného závěru života. Díky jeho osobní aktivitě vznikl v roce 2007 v Ostravě jedinečný komplex hospicových služeb zahrnující mobilní i lůžkový hospic, hospicové poradenství a dobrovolnické hospicové centrum. Jeho aktuálním záměrem je vybudování nového domova pokojného stáří pro zhruba 40 klientů v areálu lékařské fakulty Ostravské univerzity, a to do konce roku 2028.

Křišťálový kamínek 2025 za celoživotní práci pro lidi, kteří jsou handicapovaní či jiným způsobem znevýhodnění získala Lidmila Němcová – spoluzakladatelka EAPN ČR či Domova pro osamělé matky, několik let působila jako místopředsedkyně Evropské seniorské unie, jako předsedkyně Společnosti pro etiku v podnikání a Sdružení křesťanských seniorů. Přednášela na zahraničních univerzitách, například v 90. letech byla hostující profesorkou na Univerzitě Viadrina v Německu, věnuje se rovněž výzkumné činnosti a publikuje. Stále je aktivní v Hnutí Křesťan
a práce či v Občanské futurologické společnosti. Oceněná organizuje nejrůznější semináře, přednáší na konferencích, ale především stojí na straně těch, kteří se bez pomoci druhých neobejdou.

Výtvarná soutěž EDH 2025 zná od 30. září odpoledne jména nejlepších autorů ve věku od 6 do 26 let z šestnácti speciálních škol, sociálních či zdravotnických zařízení a organizací z celého Moravskoslezského kraje.

„Téma tentokrát věnované talentu výtvarníky velmi oslovilo. Poslali nám 120 prací a neměli jsme skutečně jednoduchý úkol vybrat z nich jen jedenáct. Mít nadání v jakékoli oblasti je dar, u dětí a mladých lidí s handicapem a znevýhodněním to platí dvojnásob,“ uvedla předsedkyně výběrové komise Eva Sroková z pořádající Asociace Trigon.

Pro ceny si za bouřlivého potlesku publika postupně přicházeli na začátku slavnostního podvečera Křišťálový kamínek 2025 v Brick House v Dolní oblasti Vítkovic pětiletý Květoslav z Dětského domova a Školní jídelny v Opavě, patnáctiletá Adina ze ZŠ Kpt. Vajdy v Ostravě, ale i Tom, Jana, Ráďa a Maruška z Integrovaného centra ŽIRAFA ve Frýdku-Místku a ostatní.

Z dárků ostravského Eurocentra, Asociace Trigon i novojičínského Návštěvnického centra a města Nový Jičín měli všichni obrovskou radost, stejně tak z hudebního dárku, který pro ně připravila Lidová konzervatoř a Múzická škola v Ostravě.

Jména oceněných autorů a názvy jejich prací:

• Květoslav / Květošek – naše sluníčko
  Dětský domov a Školní jídelna Opava

• Sebastian / Rychlý jsem tak, že nechytí mě mrak
  Dětský rehabilitační stacionář při Městské nemocnici Ostrava

• Matyáš / Maty – knedlíkový král
  Dětský domov a Školní jídelna Opava

• Filip / Mistr rybář
  ZŠ Kpt. Vajdy Ostrava-Zábřeh

• Adina / Zlato v hrdle
  ZŠ Kpt. Vajdy Ostrava-Zábřeh

• Agáta / Jsem velká chovatelka – to je můj kohoutek
  SŠ, ZŠ a MŠ Třinec

• Jiří / Můj talent
  ZŠ a MŠ Frýdlant nad Ostravicí

• Bartoloměj / Ozvěna sprejera
  SŠ a ZŠ Havířov-Šumbark

• Adam / Můj ateliér
  SŠ a ZŠ Havířov-Šumbark

Skupinová práce

• ŽIRAFA – Integrované centrum Frýdek-Místek / ŽIvot, RAdost, FAntazie
• ZŠ a MŠ při zdravotnickém zařízení Opava / Tvořím, tedy jsem

Propojení mladých nadějí a jejich vědomostí je to, co EDH (Evropské dny handicapu) dlouhodobě podporují. Letos se v úterý 30. září konal již 18. ročník mezinárodní soutěže s názvem Co víš o Evropské unii?

„Toto setkání je primárně určeno dětem s lehkým mentálním postižením ve věku od 12 do 15 let, tedy pro žáky druhého stupně základních škol,“ řekla Lucie Bémová, zástupkyně ředitelky pořádající Základní školy Kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu. Vědomostní soutěže se pravidelně účastní ostravské základní školy a také školy z Polska a Slovenska.

Soutěžící deseti škol se tentokrát „vypravili“ do slunného Španělska a své znalosti prokazovali v mnoha oblastech, jako jsou například přírodní a kulturní památky, pohoří, řeky, města a jiné zajímavosti této země. „Program jsme rozdělili do dvou částí, a to na vědomostní, v níž žáci vypracovávali test na dané téma. Druhá část byla výtvarná. Vzhledem k možnostem jednotlivých účastníků jsme je s konkrétními tematickými okruhy samozřejmě obeznámili předem,“ dodala Lucie Bémová s tím, že vědomosti dětí o Španělsku a jejich skvělá příprava patřily k nejlepším v posledních několika ročnících této akce. „Bylo možné dosáhnout maximální hodnoty 42 bodů. Ani jedna ze skupin neměla méně než 30 bodů. A představte si, několik jich dosáhlo dokonce maxima. Výborný výkon všech nás velmi mile překvapil, přitom test jsme hodnotili jako spíše náročný pro daný typ žáků,“ konstatovala zástupkyně ředitelky školy.

Ve výtvarné části si soutěžící losovali obrázek španělské tanečnice nebo toreadora, který měli výtvarně zpracovat. Žáci pracovali s nadšením a nebývalou kreativitou. Jak uvedla Lucie Bémová, bylo velmi těžké vybrat tři nejlepší týmy – výborně napsané vědomostní testy a úžasné výtvarné práce doslova zamíchaly porotě hlavu.

Vědomostní soutěž Co víš o Evropské unii? v každém ohledu potvrdila, že handicapovaní jsou dvakrát výjimečné osobnosti. „Pokud je jim učivo podáno vhodným způsobem, mohou do určité míry zvládnout to, co všichni ostatní. A jak jsme se mohli přesvědčit u obrazů ve výtvarné části, mohou být v některých disciplínách i lepší,“ uvedla Lucie Bémová.

Výsledky:

1. místo            Spojená škola internátní z Prievidze (Slovensko)
2. místo            Základní škola Hlučín (ČR)
3. místo            Základní škola Šalounova (budova Halasova), Ostrava-Vítkovice (ČR)

Přípravy v pořadí už 33. ročníku EDH 2025 vrcholí. S velkým zájmem odborné veřejnosti je přijímáno ústřední téma multioborové konference, a to Nadání a handicap, která se uskuteční 2. října ve víceúčelovém sále Vysoké školy báňské – TUO v Porubě. Celodenní program cílí na preventivní opatření ve školním prostředí, včasnou intervenci, meziresortní spolupráci, ale také na inovativní přístupy k rozvoji dětí a mladých lidí.

Klinický psycholog Petr Nilius, garant a moderátor konference, říká: „Dnes už je jasné, že každá investice do vzdělávání přináší nové příležitosti, pokud ji dokážeme správně uchopit. V oblasti reintegrace je kromě trvale řešených témat, jako jsou vzdělávání studentů a pedagogů, finanční a personální stabilita nebo systematizace poradenství, zásadní zdůrazňovat hlavně hodnotovou a etickou rovinu rovného přístupu ke vzdělání. Je smutné, že musíme stále opakovat, že investice do reintegrace je hlubokým projevem vyspělosti a lidskosti společnosti, nikoli pouhým technickým opatřením. Nejedná se totiž jen o splnění zákonné povinnosti, ale o naplnění základního práva každého dítěte na kvalitní vzdělání a plnohodnotný život.“

Na druhou stranu Petr Nilius hovoří o tom, že za posledních devět let dochází k povzbudivému posunu. Otázku, jestli máme žáky se specifickými potřebami přijímat, nahrazuje otázka jiná – jak to udělat co nejlépe pro všechny? „Vzdělávání v rozmanitém prostředí totiž není překážkou, ale příležitostí pro všechny. Učí děti empatii, spolupráci a pochopení rozdílnosti. V neposlední řadě  z toho v rámci dlouhodobého horizontu profitují všichni,“ dodává a zdůrazňuje, že úspěšná inkluze je zkouškou solidarity. Nejde o úkol pro jednotlivce, ale o společnou misi školy, rodiny a celé společnosti. „Investujeme nejen do budoucnosti dětí, ale i do charakteru naší společnosti – do její soudržnosti, tolerance a otevřenosti. Proto má smysl klást důraz nejen na kvalitu a profesionalizaci pedagogické poradenské činnosti, ale také na hodnotové a etické aspekty vzdělávacího procesu.“

Podtitul konference EDH se týká nadání a nejrůznějších forem talentu školáků. Jejich vzdělávání je v lecčems příznačné, což potvrzuje Sylva Sládečková, koordinátorka vzdělávacích aktivit Moravskoslezského inovačního centra. „Pokud bychom se drželi myšlenky, že každý má svůj talent, pak by vzdělávání každého žáka mělo být specifické v přístupu a otevřenosti rozvíjet právě to, co mu jde a baví jej, co chce a měl by rozvíjet, na co se soustředit, a měl by hlavně mít prostor tento svůj talent maximálně uplatnit. Jak již víme z našich škol, jsou možnosti tyto atributy uplatnit v běžné každodenní výuce. Žák je vnímán jako partner a má důvěru. V individuální rovině je to vždy o osobním a specifickém přístupu k osobnosti žáka.“

Jako dobrý příklad takovýchto přístupů lze vnímat například program Inovativní školy Moravskoslezského kraje. „V pojetí tohoto vzdělávacího programu se jedná o vzdělávací zařízení, které je otevřeno svému rozvoji, snaze vytvářet bezpečné, prorůstové a podporující prostředí. Vyznačuje se silným prvkem zájmu o spolupráci v rámci pedagogického sboru, žáků i studentů. Říkáme, že každý má talent, a společně se snažíme hledat způsoby, jak jej nalézt a jak ve škole vytvořit podmínky pro jeho rozvoj a uplatnění. Náš koncept se opírá o učící se komunity pedagogů v oblasti podpory nadání, kariérového poradenství a leadershipu. Tyto skupiny se snažíme propojovat a podporovat tak rozvoj systémů práce škol s důrazem na kreativitu, podnikavost a týmovost,“ vysvětluje Sylva Sládečková.

Říjnové odborné setkání v rámci konference 33. ročníku EDH má ambice otevřít a pojmenovat řadu otázek rezonujících ve společnosti. „Osobně vnímám přínos debaty především v možnosti podívat se na současnou problematiku pohledem preventivního fungování škol, inspirovat se přístupy k podpoře žáků s nadáním či handicapem, ale také v diskuzi o etických a hodnotových aspektech vzdělávání, které považuji za klíčové pro vytváření pozitivního školního prostředí,“ zmiňuje klinický psycholog Petr Nilius. 

EDH-2025_program-konference

Program konference ke stažení zde.

Slavnostní vyhlášení prestižních cen Křišťálový kamínek se letos uskuteční podevatenácté. Asociace Trigon opět poděkuje osobnostem za jejich výjimečné a záslužné činy při pomoci druhým a ve prospěch těch, kteří se bez solidární pomoci neobejdou.

Uzávěrka je 15. září 2025 do 12 hodin.

Předání Křišťálových kamínků se uskuteční na slavnostním setkání Evropských dnů handicapu v úterý 30. září 2025 od 16 hodin v Areálu Dolu Hlubina – Brick House (Staré koupelny) v Ostravě.

Kandidáty na udělení ceny může navrhnout jednotlivec i organizace z České republiky.
Při zdůvodnění nominace je třeba věnovat pozornost konkrétním příkladům.

Podrobnější a potřebné informace jsou k dispozici v online nominačním formuláři: https://edhostrava.cz/oceneni-kristalovy-kaminek/

Pokud si navrhovatel nebude vědět rady s vyplněním formuláře, stačí napsat na e-mail: lsobkova@asociacetrigon.eu, ráda vám poradí a pomůže, aby vaše nominace měla veškeré náležitosti a byla řádně zaevidována.

Evropské dny handicapu (EDH) v Ostravě se budou stejně jako v minulých letech konat na podzim, tentokrát v týdnu od 30. září do 2. října. Na žádné jiné akci věnované aktuálním otázkám a tématům souvisejícími se životem lidí s handicapem a jiným znevýhodněním není pohromadě tolik odborných, inspirativních i zábavných setkání jako zrovna tady.

„Nebudu vám tvrdit, že vybrat vhodné téma bylo snadné. Ve společnosti a legislativě se odehrává spousta změn, které nejsou vždy přizpůsobeny reálným potřebám. Před lety jsme se věnovali inkluzi, ve třídách jsou již řadu let umísťovány jak děti s různými typy znevýhodnění, tak i nadané. Jsou pro učitele vytvořeny podmínky dát všem dětem ve třídě žádoucí příležitost? Jaká jsou fungující podpůrná opatření a jak spolupracují rodiče? Na co je třeba se zaměřit v prevenci? Čemu můžeme předejít, abychom měli vzdělanou a spokojenou naši nejmladší generaci? To jsou otázky, na které chceme během letošního 33. ročníku EDH hledat odpověď,“ konstatuje ředitelka pořádající Asociace Trigon Olga Rosenbergerová.

Konference EDH 2025 s názvem Nadání a handicap se uskuteční ve víceúčelovém sále Vysoké školy báňské – TU Ostrava v Porubě ve čtvrtek 2. října. Její odborný garant Petr Nilius ze společnosti Ambulance klinické psychologie říká: „Naším záměrem je nabídnout komplexní pohled na preventivní opatření ve školním prostředí. Prostřednictvím přednášek a diskuzí s experty se účastníci seznámí s možnostmi podpory žáků od mateřských škol po vysoké školy, a to s ohledem na jejich nadání i případné handicapy. Důraz bude kladen na budování pozitivního klimatu, včasnou intervenci, meziresortní spolupráci a inovativní přístupy k rozvoji potenciálu všech dětí.“

V úterý 30. září, se bude konat v Dolní oblasti Vítkovice – Brick House slavnostní odpoledne s předáním prestižních cen Křišťálový kamínek 2025. Dříve než si pro sošky na pódium přijdou vybrané osobnosti či organizace z celé České republiky, věcné odměny a dárky si převezmou nejúspěšnější výtvarníci v soutěži Můj talent. „Na začátku dubna jsme oslovili téměř všechny školy a organizace v Moravskoslezském kraji, které se věnují dětem a mládeži se speciálními vzdělávacími potřebami. Jsme skutečně zvědaví, kolik nám letos přijde obrázků. Zájem je obrovský a v létě má odborná porota rok od roku těžší úlohu. Vybrat jen deset nejlepších výtvarných počinů v pěti kategoriích je pokaždé téměř nemožné,“ konstatuje Olga Rosenbergerová a dodává, že školáci z Polska, ze Slovenska a Česka se už dnes těší na oblíbenou vědomostní soutěž Co víš o EU? V rámci EDH ji opět pořádá Základní škola Kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu.

Vážení přátelé,

u příležitosti už 33. ročníku EDH 2025 (Evropské dny handicapu) bychom vás a vaše nadšené a nadané kreslíře a malíře rádi pozvali k účasti ve výtvarné soutěži dětí a mládeže se speciálními vzdělávacími potřebami s názvem Můj talent.

…mít nadání v jakékoli oblasti je dar k nezaplacení. Jde o schopnost zvládat určitou činnost lépe než ostatní. Souhlasíte? Kdo může o sobě říct: Krásně zpívám a tančím, bezchybně spočítám i ten nejsložitější matematický příklad, umím napsat povídku i básničku, jsem nejrychlejší v běhu a do fotbalové branky střílím jeden gól za druhým. Tohle umím nejlépe ze všech a mám prý velký talent…

SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY 

• Účastnit se mohou děti a mládež do 26 let se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávací, sociální a zdravotní instituce se zaměřením na tuto cílovou skupinu.
• Za organizaci může být zasláno nejvýše 20 výtvarných prací. Jednotlivec může přihlásit pouze jednu práci.
• Soutěžní kategorie:

I. kategorie                             do 6 let

II. kategorie                            7-11 let

III. kategorie                           12–15 let

IV. kategorie                          16–26 let

V. kategorie                           skupinové práce (do 26 let)

• Výtvarné práce musí být opatřeny:
• iniciály autora
• název obrázku
• věková kategorie (I.–V. kategorie, není potřeba uvádět věk autora)
• kontaktní osoba za organizaci (jméno, e-mail, telefon), kterou budeme informovat
  o výsledcích výtvarné soutěže apod.

UZÁVĚRKA JE 30. ČERVNA 2025!

Obálky se soutěžními obrázky posílejte na adresu:

Asociace TRIGON, o. p. s., Skautská 1045/3, 708 00 Ostrava-Poruba.

Na obálku nezapomeňte připsat heslo: VÝTVARNÁ SOUTĚŽ EDH 2025.

Autory nejlepších děl oceníme 30. září 2025 během slavnostního vyhlášení cen KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK 2025 v Areálu Dolu Hlubina – Brick House (Staré koupelny), Dolní oblast Vítkovic.

UPOZORNĚNÍ

Účastí v soutěži vyjadřuje každá organizace nebo instituce souhlas s prezentací autorského díla na veřejnosti a také s tím, že Asociace Trigon může dílo použít k propagačním či jiným účelům (např. na svých webových stránkách, facebookovém profilu, v elektronických prezentacích a dalších tištěných materiálech souvisejících s obecně prospěšnou činností organizace), a to bez nároku na autorský honorář a jiné uplatnění autorských práv.

Z důvodu následné prezentace výtvarné soutěže se zaslané výtvarné práce nevracejí.

KONTAKT

V případě vašich dotazů kontaktujte koordinátorku výtvarné soutěže: Lenku Sobkovou na e-mailové adrese: lsobkova@asociacetrigon.eu nebo telefonním čísle: +420 724 360 555.

Děkujeme, přejeme talentovaným autorům hodně invence a těšíme se na soutěžní výtvarné práce.