
Tradiční setkání u kulatého stolu, které k Evropským dnům handicapu neodmyslitelně patří, se letos uskutečnilo online. Technický přenos byl zajištěn ve spolupráci s Ostravskou univerzitou. Zvolené téma Multidisciplinarita v kontextu reformy psychiatrické péče a zdravotně sociálního pomezí zaujalo tři desítky odborníků.
Debatu Lenky Krbcové Mašínové (gestorka projektu Sítě sociálně zdravotních služeb a projektu Zavádění multidisciplinární spolupráce, MZ ČR), Zbyňka Robocha (gestor zdravotní a sociální problematiky, projekt Deinstitucionalizace, Reforma péče o duševní zdraví v ČR) a Jana Pfeiffera (psychiatr a gestor projektu Centra duševního zdraví a projektu Zavádění multidisciplinárního přístupu v rámci reformy psychiatrické péče MZ ČR) moderoval 7. října 2020 z Asociace TRIGON Gracián Svačina (metodik a koordinátor Centra duševního zdraví Ostrava).
V hluboké diskuzi nad potřebou spojit při péči o psychiatrické pacienty síly zdravotníků, sociálních pracovníků, rodiny, ale často i zaměstnavatele a především samotného klienta rezonovala témata náplně činnosti a dostupnosti Center duševního zdraví, potřeby specializovaných týmů pro dětské nebo seniorské klienty, telemedicíny či rozvoje akutní péče a velké restrukturalizace ochranné léčby.
„Účastníci kulatého stolu se shodli, že je potřeba nastolit nový přístup ke klientovi s duševním onemocněním. Do dnešní chvíle totiž pacienti jednou za tři měsíce docházeli k ambulantnímu psychiatrovi, který předepsal léky a zkontroloval stav nemocného, nicméně sociální zázemí ho vlastně příliš nezajímalo, protože není sociální pracovník. Pacienti tedy často končívali v nemocnici. Moderní, současný pohled, vnímá každého člověka individuálně a pracuje s ním podle toho, co potřebuje. Malé týmy, které vznikají, zahrnují jak sociální, tak zdravotní složku. Úkolem je dívat se na člověka komplexně, ze všech stran,“ popsal G. Svačina.
Důležitou roli plní multidisciplinarita mimo jiné v období krize u pacienta, kterou je možné zvládnout s podporou týmu i v domácím prostředí, a to bez nutnosti hospitalizace. „Díky terénní práci má Centrum duševního zdraví možnost být s klientem v každodenním kontaktu, psychiatr vyjíždí za pacientem a ne pacient za psychiatrem. U nutných hospitalizací existuje plán propuštění, na kterém tým pracuje s nemocnicí od prvního dne přijetí do ní. Při propuštění a následné péči je vždy, s využitím týmu, který poskytuje pacientovi podporu a provází ho, dbáno na přání a potřeby klienta,“ doplnil Gracián Svačina.
Podle Zbyňka Robocha je pro člověka procházejícího systémem psychiatrické péče zásadní vědět, že o něj má někdo zájem, komunikuje s ním, provází ho v nelehké situaci. „Multidisciplinarita je cesta od pacienta k člověku. Dopřává pocit, že máme svůj život pod kontrolou,“ uvedla Lenka Krbcová Mašínová. „Multidisciplinární týmy jsou zvyklé podporovat člověka i ve chvíli, kdy je odtržen od reality. Dřív bylo běžné považovat ho za riziko pro rodinu, pro okolí a poslat ho do nemocnice. Ale ukazuje se, že při komplexní práci s odborníky a rodinou je možné počet hospitalizací snížit. Podstatné také je, aby péče byla poskytována v místě bydliště klienta. Jen tak se vazby na jeho prostředí nepřeruší,“ uzavřel Jan Pfeiffer.
