Rubriky
Aktuality EDH 2020

Podařilo se nám vybudovat komplexní síť sociálních služeb, říká držitelka Křišťálového kamínku Jaroslava Rovňáková

Za dlouhodobou práci a obětavou pomoc druhým byla letos v listopadu oceněna Jaroslava Rovňáková, někdejší vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ostravského magistrátu. Křišťálový kamínek 2020 obdržela z rukou ředitelky Asociace TRIGON Olgy Rosenbergerové. Právě asociace prestižní cenu už patnáct let uděluje výjimečným osobnostem a organizacím zapojujícím se do pomoci a péči o potřebné.

Kvůli vládním nařízením si sošku z českého křišťálu, pamětní list, dort a kytici Jaroslava Rovňáková převzala v soukromí. Ocenění ji přesto velice potěšilo i dojalo: „Práce, kterou jsem dělala, byla pro mě krásná, inspirativní, podnětná, vždy mě naplňovala a zároveň burcovala ve mně aktivitu, neboť byla o lidech, kteří potřebují pomoci a o lidech, kteří mají chuť a schopnosti pomáhat. Za svých 45 let působení v sociální oblasti jsem měla to štěstí, že jsem takových úžasných, schopných a odvážných lidí poznala spoustu a mohla jsem s nimi spolupracovat. Podařilo se nám vybudovat komplexní síť sociálních služeb, rozvíjet ji podle skutečných potřeb občanů, zkvalitňovat, vytvořit podmínky pro její funkčnost a udržitelnost a pro podporu všech poskytovatelů. Ocenění Křišťálový kamínek pro mě znamená velké uznání této práce a také uznání všem, kteří se na ní podíleli a stále podílejí. Velmi si tohoto ocenění vážím a děkuji.“

Mezi nejdůležitější milníky působení Jaroslavy Rovňákovépatří podle navrhovatelů například podpora a zahájení procesu komunitního plánování sociálních služeb v Ostravě, publicita sociálních služeb a podpora jejich poskytovatelů, zahájení procesu humanizace a transformace pobytových sociálních služeb příspěvkových organizací města, vytvoření koncepce rodinné politiky nebo realizace projektu bezpečnější Ostrava, za kterou získala cenu Ministerstva vnitra ČR.

Jaroslava Rovňáková před nedávnem ukončila aktivní profesní činnost, momentálně nejvíc času patří jejím nejbližším: „Mohu se věnovat své rodině, hlavně mé 92leté mamince, a pomoci, kde je třeba. Jsme zatím zdraví a ze mne je pečující osoba. Přiznávám, že také stále sleduji tu těžkou situaci v sociálních službách a jsem opravdu ráda, že můžeme být na všechny pracovníky hrdí. Přeji jim hodně sil a zdraví, aby se jim dostalo úcty a ocenění od nás všech. Náleží jim velké díky!“