Kazuistický seminář EDH 2023 Děti a rizika sociálních sítí přinesl řadu otázek, ale hlavně odpovědí na témata, která se úzce dotýkají každodenní práce psychiatrů, psychologů, pediatrů, pedagogů, sociálních pracovníků, ale především běžného života dětí a jejich rodičů. Digitální závislost dětské populace totiž roste s neuvěřitelnou razancí a následky jsou mnohdy tristní v podobě nejrůznějších projevů a forem duševního onemocnění včetně poruch chování. Bohužel situace začíná být poněkud nepřehledná.
Psychickými obtížemi způsobenými závislostí na sociálních sítích může být ohroženo každé dítě a teenager. V současné době nelze žádného z nich zcela od virtuálního prostoru izolovat. Co je však nezbytné, to je neprodleně začít řešit symptomy závislostí a nezavírat před problémy oči. Možností je celá řada, a to v oblasti medicíny, sociální práce, veřejné správy, vzdělávání i médií.
Dita Loudilová krátce na úvod setkání představila činnost Nadace Kapka naděje, která ve spolupráci s Českou televizí a režisérem Podlipným stojí za vznikem nového dokumentárního filmu, který vypovídá o stavu dětské psychiatrie. Když se zeptáte dítěte: Co je ti? Nezřídka uslyšíte strohé: Nic. „Doba se vyvíjí a posouvá. Kapka naděje nabrala nový směr a asi před pěti lety se začala zabývat duševním zdravím. Postupně jsme navštěvovali nejrůznější odborná pracoviště, psychiatrické nemocnice, krizová centra, dětské domovy. Všude tam jsme získali potřebné informace a vhled do konkrétních příběhů. Trochu jsme se zhroutili, protože téma duševního zdraví je nesmírně široké, a to nejen z hlediska sociálního, zdravotnického, ale i finančního, společenského i politického,“ řekla ředitelka Nadace Kapka naděje.
Jaroslav Matýs, psychiatr Soukromé ambulance dětské a dorostové psychiatrie v Ostravě uvedl, že zásadní otázkou současnosti je, jak děti zacházejí se svým mozkem. „Mluví se o sociální izolaci, ztrátě energie a školních pracovních návyků, diskutuje o nárůstu depresí a sebepoškozování, ale zapomíná se na důležitý aspekt, na úlohu rodičů – mít děti, vychovat je a pak už jen odejít. V odborných kruzích se plným právem klade důraz na to, abychom začali mluvit o rodičovství. Ve snaze dát našim potomkům všechno jsme jim prakticky znemožnili vůbec něco chtít, nastavili jsme je do jakési ploché úrovně, bez potřebných propojení sítí a nejrůznějších tras v mozku. Na tom se shodují neurologové i kolegové psychiatři. A v tom je, pokud jde o duševní zdraví generace současných školáků, zakopaný pes. Sociální sítě jsou velmi návykové, mozek nefunguje, jak by měl. Navíc nejrůznější formy digitální závislosti výrazně zhoršují nejen duševní zdraví jedinců, ale ve velké míře narušují také vztahy v rodině,“ dodal psychiatr s tím, že duševní poruchy se vždy projeví poruchami chování. Proto jsou léčeny.
Po kazuistikách ředitelky SŠ prof. Zdeňka Matějčka v Ostravě Ivany Jírů a etopedky Hany Elekové ze Střediska výchovné péče v Opavě se do debaty o rizicích sociálních sítích a s nimi spojenými problémy zapojili klinická psycholožka Psychiatrické nemocnice v Opavě Zuzana Staňová, speciální pedagožka Multidisciplinárního týmu duševního zdraví pro děti a adolescenty Fakultní nemocnice Ostrava Klára Střížová, Adéla Gregor, vedoucí Sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi z Poradenského a krizového centra ve Zlíně a jeho ředitel Marek Mikláš, který řekl: „Máme to v rukou my, dospělí, ty děti nikoli.“
Primářka oddělení dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické nemocnice v Opavě Dana Trávníčková řekla: „Je tu generace rodičů, kteří postrádají rodičovské kompetence, tak jak je měly nastavené v rodinné hierarchii generace předešlé. V posledních dvaceti letech a s nástupem právě tolik diskutovaných sociálních sítí se ještě do rodin dostávají trendy, jako jsou výchova nevýchovou, stanovení mantinelů dítěti škodí a ničí jeho individualitu, pohlavek se stává pomalu trestným činem. Mám osobně pocit, že rodiče se v tom všem jakoby ztrácejí a nevědí, co mohou, co už ne, co je jejich právem a podobně.“ Dále např. zaznělo, že pokud odebereme dětem počítač či mobilní telefon, když se jim budeme snažit za každou cenu zabránit sledovat obrazovky pět a více hodin denně, vždy jim musíme něco jiného smysluplného nabídnout. Resumé: stěžejním úkolem současnosti je vedle odborné lékařské a sociální pomoci hlavně podpora rodičovských kompetencí. „Za celou dobu trvání EDH jsme měli čest přivítat u nás v Ostravě řadu vynikajících odborníků – lékařů, psychologů, psychiatrů, sociálních pracovníků i pedagogů. A letos tomu nebylo jinak. Myslím si, že není příliš mnoho podobných setkání, na nichž můžeme slyšet tolik zajímavých a konkrétních popisů, návrhů řešení a lidských příběhů jako na této akci. Dnešní kazuistický seminář moje slova jen potvrdil. Velké poděkování patří všem jeho aktivním aktérům,“ řekla bezprostředně po skončení semináře Olga Rosenbergerová, ředitelka EDH 2023 z pořádající Asociace TRIGON.
