Rubriky
Nezařazené

JARMARK MĚL VELKÝ ÚSPĚCH

Tradiční prodejní Jarmark přilákal 3. října do dvorany Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz stovky Ostravanů. Zájemci si přišli obhlédnout nabídku služeb a pomůcek pro osoby se zdravotním znevýhodněním, ale také nakoupit drobnosti z chráněných dílen a sociálních podniků.

„Letos poprvé můžeme využít těchto nádherných prostor. Navzdory celodennímu dešti panovala na Jarmarku velmi příjemná atmosféra a rozhodně bylo nač se koukat. Největší zájem byl o textilní hračky, keramiku a nejrůznější dekorace. Výtěžek z prodeje využijí zúčastněné organizace k rozvoji svých služeb,“ uvedla organizátorka Jarmarku Eva Vozníčková z Asociace TRIGON.

Mezi vystavovateli nechyběli tradiční účastníci Jarmarku jako Slezská diakonie – BETHEL Karviná nebo Střední škola, Dětský domov a Školní jídelna či Střední škola prof. Zdeňka Matějčka. Prostor dostaly také organizace ABC o.p.s., Asociace rodičů s dětskou mozkovou obrnou a příbuznými onemocněními, Asociace TRIGON, o.p.s., Bruntálská dílna Polárka o.p.s., Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje o. s., Kulturní Ostrava z.s. – Mental Café a Oříšek z.s.

Zapojili se rovněž Eurocentrum Ostrava, Europe Direct Ostrava a EURES. Pro příchozí připravili doprovodný program plný zajímavých her a soutěží.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ

Atmosféra v tělocvičně ostravské ZŠ Kpt. Vajdy byla těsně před zahájením vědomostní soutěže nazvané Co víš o EU poněkud napjatější. Žáky deseti škol z Katovic, Ratiboře (Polsko), Prievidze (Slovensko) a Ostravy (Česká republika) totiž čekalo vyplňování testů a řada úkolů na téma „Moje město, moje škola, moje třída“.

„Moc jsem se na dnešní den těšila, připravovali jsme se dlouho a určitě budeme dobří,“ špitala trochu nesměle Alicja z jedné ze speciálních škol v Katovicích. Nikolas se na „domácí půdě“ cítil jako ryba ve vodě a na otázku, čeho se nejvíc obává, odpověděl, že nemá strach z ničeho, protože jejich chlapecký tým prostě umí. „Nevím, jak zvládnu v testech vzdálenosti, to je asi pro mě nejobtížnější část z celého dne, ale budu se hodně snažit, abych udělala co nejméně chyb,“ řekla Slovenka Jana. A podařilo se!

Spojená škola internátní z Prievidze si z Ostravy odvezla prvenství. Na druhém místě skončily děti ze Speciální školy č. 8 z Katovic. Pomyslná bronzová medaile putuje také do Polska, do Speciální školy Jana Pavla II. v Katovicích.

„Žáci se zdravotním postižením dali do soutěžního klání maximum. Čtyřčlenná družstva uspěla nejen ve vědomostním testu, v němž děti například poznávaly hlavní města Česka, Slovenska a Polska. Ve výtvarné části měli chlapci a děvčata za úkol vyrobit billboard prezentující jejich město, školu nebo třídu.

Tato akce trvá již devět let, a pokud mohu posoudit úroveň znalostí a dovedností žáků, mají jednoznačně vzestupnou tendenci. Zvláště pak v sociální oblasti, kdy žáci lehčeji navazují kontakty s ostatními, umí se orientovat, nebojí se zeptat, viditelně vzrůstá jejich sebevědomí a z očí jim září radost, že něco dokázali a že to někdo ocení. To vše je nesmírně důležité pro jejich rozvoj a další praktický život,“ zhodnotila bezprostředně po skončení soutěže zástupkyně ředitele ZŠ Kpt. Vajdy Hana Václavíková s tím, že čím více se podaří zkvalitňovat život dětí s handicapem, tím snadnější budou mít start do samostatného života.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

TISKOVÁ BESEDA

Tisková beseda, která se 26. září uskutečnila v Mléčném baru Naproti, připomněla původní poslání Evropských dnů handicapu i program letošního, už čtyřiadvacátého ročníku. Tradiční akce zaměřená na osoby se zdravotním znevýhodněním, jejich rodiny a další pečující i vzdělávající osoby bude zahájena v pondělí 3. října a potrvá až do čtvrtka 6. října.

„Je dobré si připomenout, že Evropské dny handicapu vznikly z iniciativy a potřeb rodičů a mohly vytrvat jen díky podpoře statutárního města Ostravy,“ zahájila besedu ředitelka pořádající Asociace Trigon Olga Rosenbergerová. Ústřední téma letošního ročníku – autismus, je podle ní mimořádně aktuální. „Poprvé budou proto EDH velmi prakticky zaměřené. Připraveny jsou originální workshopy, kterými se vracíme právě k rodičům. Jsou to oni, kdo musí říct, co pro své děti potřebují,“ dodala O. Rosenbergerová.

Náměstek primátora Michal Mariánek ji doplnil s tím, že téma pomoci rodinám je na pořadu dne také z pohledu vedení města Ostravy. „V rámci rozvoje sociálních služeb plánujeme tuto pomoc během následujících dvou let citelně rozšířit,“ uvedl. Poznamenal, že EDH jsou pro Ostravu akcí s vysokou důležitostí. „Jsme rádi, že ji můžeme zaštiťovat nejen slovem, ale i finančně. Už letos jsme zahájili společné přípravy příštího ročníku,“ řekl M. Mariánek.

Besedy se zúčastnil také psycholog Přemysl Mikoláš, který bude v rámci EDH moderovat konferenci Autismus v kontextu potřeb a možností soudobé společnosti (úterý 4. října, Imperial Hotel Ostrava, 9-15 hodin). Novinářům řekl, že má velký respekt a úctu k Moravskoslezskému kraji a Ostravě, velmi oceňuje místní síť podpůrných opatření pro rodiny dětí s poruchou autistického spektra.„Konferenci povedu jako svůj seminář. Přítomní tak rychle zjistí, jaké to je setkávat se s autismem na vlastní kůži. Workshopy, o kterých mluvila paní Rosenbergerová, budou zaměřeny mimo jiné na nácvik sociálních dovedností, zvládání komunikace ve třídě s autistickým dítětem, získávání motivace, zabezpečení přijetí takového dítěte,“ vysvětlil odborný garant letošních Evropských dnů handicapu.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

STŘEDEČNÍ WORKSHOPY

TERAPEUT MUSÍ DBÁT NA DŮSTOJNOST ČLOVĚKA DOKONCE VÍC NEŽ RODIČ, ZAZNĚLO NA WORKSHOPU

Tři workshopy tematicky navazující na konferenci XXIV. ročníku Evropských dnů handicapu mohli během 5. a 6. října navštívit speciální pedagogové i rodiče dětí s autismem. O účast byl mimořádně velký zájem, a tak se v učebnách ostravského Speciálně pedagogického centra na ulici Kpt. Vajdy sešlo na každou z akcí přes dvacet zájemců.

PROBLÉMOVÝ STUDENT V MÉ TŘÍDĚ. JAK MU MOHU POMOCI?

Na konkrétní postupy práce s dítětem s autismem, ale také důležitost stanovení diagnózy a hodnocení chování žáka se stočila diskuze na workshopu Nely Grzegorczyk-Dłuciak, speciální pedagožky z Polské asociace behaviorální terapie.

„Dětí s problémy je stále víc a 93 procent ředitelů škol, se kterými jsme v kontaktu, nám potvrdilo, že při práci s nimi mají jisté potíže,“ řekla N. Grzegorczyk-Dłuciak s tím, že pokud ve třídě existuje problémový žák a učitel nezasáhne, trpí celý kolektiv. Takový student navíc může vytvářet negativní obraz o škole a do určité míry zmenšovat její prestiž.

„Na fakultách nás učí, jak děti rozvíjet, podporovat a milovat. Ale nikdo mě nenaučil, co dělat, když mi žák strčí prst do oka nebo v hodině vyskočí na lavici a začne zpívat,“ svěřila se. Na druhou stranu podle ní učitelé sami sobě dovolují, aby snížili požadavky na efektivitu, a jsou v zajetí pocitu, že výchovou se mají zabývat výhradně rodiče.

Účastníci se zároveň během živé debaty dozvěděli, že diagnóza není alfou a omegou práce s problémovým dítětem. „Může učitele navést, ale nejdůležitější pro něj musí být najít, v jakých sférách problémové dítě funguje, kde se práce daří,“ zdůraznila speciální pedagožka. Popsala také systém hodnocení chování žáků v Polsku, přidělování bodů a možnosti odměňování.

Nácvik sociálních dovedností u dětí v mateřské škole a na 1. stupni základní školy

„Nemůže existovat dobrá práce bez součinnosti s rodinou, stojí za to poslouchat, co říká rodič i učitel. A vždy je potřeba se dohodnout,“ zdůraznila na svém workshopu Beata Ignaczewska.

Nastínila dovednosti, které by mělo dítě zvládnout před příchodem do mateřské školy – jako například krátké klidné sezení, schopnost nápodoby a podobně. Vše je vhodné zanést do terapeutického plánu. Zároveň je velmi důležité stanovit si, za co dítě s problematickým chováním bude chváleno.

Ředitelka polského Centra behaviorální terapie mluvila také o odměnách: „Ty musí být různorodé, protože když budeme v odměnách nepružní, i autista se stane nepružným.“ Speciálně vyzdvihla nutnost dbát na důstojnost osob s autismem. Maminky podle ní často zapomínají, že jejich dvacetiletý syn není pětiletý chlapeček. Je nanejvýš vhodné, aby je terapeut vedl k novému vnímání dítěte.

Možnosti ovlivnění očekávání rodin a učitelů při přijetí dítěte s autismem

Třetí workshop vedl psycholog Přemysl Mikoláš. Zaměřil se na zvládání očekávání a práci s nimi. „Co můžeme s našimi očekáváními udělat?“ – ptal se například. Společně s účastníky pak definoval, že je každý může změnit, naplnit, ponechat si nebo odložit.

Prostřednictvím několika krátkých cvičení demonstroval pocity dítěte s autismem, které mohou vyvolat nesprávně zvolené přístupy a školní metody. Doplnil je příklady z pedagogické praxe a své práce v pedagogicko-psychologické poradně.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK – OCENĚNÍ

Večer 5. října byli vyhlášeni držitelé prestižních ocenění Křišťálový kamínek 2016. „Někdy bývají podobné tituly a ocenění poněkud nadnesené a hodně formální, ale jsem ráda, že v případě Křišťálových kamínků to v žádném případě neplatí. Ani letos neměla hodnotící komise lehkou úlohu vybrat ze dvou desítek nominací čtyři jména,“ řekla ředitelka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová.

Odborná porota rozhodla také o zvláštním poděkování dětskému a dorostovému psychologovi Přemyslu Mikoláši, který se věnuje komplexní práci s rodinami žijícími s autismem a vnitřním neklidem víc než deset let. Na otázku, proč se právě o autismu v poslední době tak hodně mluví, odpověděl: „Jedním z důvodů je nárůst počtu dětí s poruchou autistického spektra, dalším vznik silných skupin jejich rodičů sdružených ve spolcích. Autismus s námi vždycky byl, je a bude. Nicméně si myslím, že by neměl zůstat takto izolovaný, protože existují další skupiny dětí a dospívajících jako ty s poruchou aktivity a pozornosti, vývojovou dysfázií, schizofrenií, depresivními stavy, Tourettovým syndromem a dalšími vzácnými onemocněními. I těm je potřeba poskytnout péči a podporu.“

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK 2016 ZÍSKALI:

PhDr. Kateřina Thorová, Ph.D.,

za dlouhodobou práci s mimořádnými výsledky ve prospěch osob s handicapem, rozsáhlou vzdělávací a osvětovou činnost a zejména za aktivity, které vedou ke zlepšení života lidí s poruchami autistického spektra v České republice i zahraničí.

– Psycholožka, která se v České republice jako první specializovala na práci s dětmi s poruchami autistického spektra je spoluzakladatelkou Národního ústavu pro autismus, kde také působí jako metodická ředitelka odborných programů. Je autorkou řady odborných článků a publikací. – Věnuje se přednáškové a supervizní činnosti ve zdravotnických, sociálních i vzdělávacích zařízeních. Podílí se na realizaci řady projektů a grantů, které zlepšují situaci lidí s pervazivními vývojovými poruchami v České republice i zahraničí. – Za nastavení modelu systémové péče o osoby s autismem, který NAUTIS úspěšně uvedl v život, a za osvětovou činnost, vzdělávací programy a partnerskou spolupráci získala Kateřina Thorová členství v mezinárodní organizaci Ashoka, která vyhledává a sdružuje po celém světě nejvýznamnější sociální inovátory.

JUDr. Dagmar Zápotočná, MBA

za odbornou pomoc a spolupráci s neziskovými organizacemi, za aktivní a průkopnickou činnost ve prospěch lidí s postižením a neocenitelnou podporu těm, kteří pomáhají osobám s autismem.

– Zakladatelka Asociace pomáhající lidem s autismem APLA – Vysočina je aktivní členkou spolku AUTISTIK.- V celorepublikovém měřítku se podílí na práci Odborné skupiny pro speciální vzdělávání při Národním ústavu pro vzdělávání a na práci Odborné skupiny při Vládním výboru zdravotně postižených občanů pro řešení problematiky života osob s poruchou autistického spektra. – Dagmar Zápotočná vzhledem ke své profesi doktorky práv spolupracuje na legislativních návrzích ve prospěch osob s postižením v oblasti školství a sociálních věcí. Poskytuje právní a metodickou podporu mimo jiné i rodičům dětí s postižením, kteří usilují o jejich integraci do běžných škol.- Je zakladatelkou a vůdčí osobností ojedinělého INTEGRAČNÍHO CENTRA SASOV, které podporuje smysluplné využití volného času mladých lidí s postižením, napomáhá integraci postižených do společnosti, podporuje a rozvíjí vzniklé sociální vazby.

Zdeňka Šupíková

za dlouholetou dobrovolnou a obětavou práci pro lidi s handicapem, kterým se snaží pomocí sportovních aktivit a organizováním společenských akcí ulehčovat a zpříjemňovat život.

– Velká sportovkyně tělem i duší se tělovýchovným činnostem věnuje už více než 60 let.- 10 let byla předsedkyní „Sport pro všechny“ v jednotě VOKD Poruba, za což dostala Zlatý Tyršův odznak. Dnes kondičně cvičí v Centru volného času v Porubě, v Domě pokojného stáří v Heřmanicích cvičí se seniory a od roku 2006 pravidelně dochází za parkinsoniky, pohybem a dobrou náladou do ostravského klubu PARKINSON HELP.- Paní Zdeňka Šupíková je v klubu velmi oblíbená, všichni si jí nesmírně váží pro její široké srdce, nezištnou pomoc a dar trpělivosti a lásky.- Řídí se heslem: Život je pohyb a pohyb je život! Tvrdí, že není důležité, kolik let člověk žije, ale jak dny, měsíce a roky prožívá. Není důležité být první a všude, ale podstatné je, být vždy ve správnou dobu na správném místě.

Tomáš Pětník

za profesionální práci a neúnavnou a aktivní pomoc při propojování světů zdravých a handicapovaných ve společnosti.

Tomáš Pětník do Ostravy nemohl přijet, ocenění Křišťálový kamínek za něj převzala Tereza Ivičičová, manažerka PR a marketingu z Centra Kociánka.

– Mladý muž je upoután na elektrický vozík, přesto je akčnější než někteří zdraví lidé. Původně začínal jako asistent velmi úspěšného Integračního projektu, jehož cílem je začlenění a integrace dětí a dospělých s různým postižením do společnosti pomocí široké nabídky volnočasových aktivit a pobytů mimo Centrum Kociánka.- Každý den přivádí do areálu Kociánky žáky základních, středních škol a diagnostických ústavů a seznamuje je s uživateli centra a jejich osudy. Neúnavně s plným nasazením a nadšením připravuje spoustu společenských aktivit, počínaje hraním boccia a konče terapiemi se zvířaty.- Pro Tomáše Pětníka neexistují žádné překážky a může být velkým vzorem pro ostatní lidi s handicapem.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KONFERENCE

Druhý den XXIV. ročníku Evropských dnů handicapu patřil odborné debatě v Imperial Hotelu Ostrava. Více než dvě stovky specialistů na práci s dětmi s poruchou autistického spektra a jejich rodinami věnovaly 4. října přednášejícím z České republiky, Polska, Francie a Itálie maximální pozornost. Program konference nazvané Autismus v kontextu potřeb a možností soudobé společnosti zahájili ředitelka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ostravského magistrátu Jaroslava Rovňáková a generální konzul Polské republiky v Ostravě Janusz Bilski.

VÝCHOVNÝ MODEL MALÝCH NÁROKŮ NA DĚTI SE VYČERPAL

O problémovém chování a možnostech jeho intervence na základní škole hovořila Nela Gregorzcyk-Dłuciak, speciální pedagožka a předsedkyně Polské asociace behaviorální terapie. Mimo jiné uvedla, že téměř 2 procenta nově narozených dětí jsou děti s autismem. Přibývá také jiných forem handicapu a hrozivý je podle ní zejména nárůst poruch chování. „Pokud se nic nezmění, nebudou děti s poruchou chování ve třídě ojedinělým jevem. Právě naopak. Bude jich celá třída. A s ní bude nutné pracovat,“ řekla.Upozornila také na potřebu motivace dětí: „Nic jim nechybí, proto nemají důvod cokoli chtít. Výchovný model malých nároků a jenom milování dětí rodiči se vyčerpal. Rodiče se potřebují učit, jak po dětech něco požadovat.“Nela Gregorzcyk-Dłuciak popsala, jak vypadá v praxi práce behavioristy, jak spolupracuje s pedagogem dítěte s PAS a poukázala na důležitost spolupráce s celou rodinou.

VŠICHNI AUTISTÉ NEPOTŘEBUJÍ MEDIKACI

Autismus z pohledu lékaře představil psychiatr Ivo Paclt. Profesor Psychiatrické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze opřel svůj příspěvek o diagnostiku autismu, důvody jeho vzniku (mezi jinými vysoký věk otců) a manifestaci i medikaci.„Nechci tvrdit, že všichni autisté medikaci potřebují, ale je potřeba ji dobře zvažovat při agresivitě, úzkostech nebo depresích,“ řekl I. Paclt.

UČITELÉ JSOU OCHOTNI PRACOVAT A SPOLUPRACOVAT, ALE CHYBĚJÍ JIM TECHNIKY

Ředitelka Centra behaviorální terapie Beata Ignaczewska, která do Ostravy přijela z polských Gliwic, mluvila o přípravě na integraci dětí a mládeže s PAS. „Je vůbec možná integrace dětí s autismem mezi jejich vrstevníky?“ – ptala se. Integrace úplně všech dětí, stejně jako jejich vyčlenění z běžných škol považuje za extrém. „Je potřeba brát v potaz potřeby každého žáka. Naši terapeuti pomáhají dětem osvojit si potřebné návyky, není představitelné, že by do kolektivu šlo například dítě agresivní vůči ostatním dětem,“ řekla. Podle B. Ignaczewské jsou učitelé ochotní pracovat a spolupracovat na posílení kompetencí dítěte s autismem, ale chybějí jim techniky. „Neznám učitele, který nechce žáku pomoci,“ prohlásila.

INKLUZE VYVOLÁVÁ NESOUHLAS, ALE NEJDE O NIC PŘEVRATNÉHO

O novele školského zákona platné od letošního 1. září informovala účastníky konference Jana Horáčková, ministerský rada MŠMT. Představila podpůrná opatření, kompenzační pomůcky a intervence. Novinkou v systému péče o děti s PAS je takzvaný komunikační soubor, který by podle J. Horáčkové měl usnadnit komunikaci laické i odborné veřejnosti s lidmi s autismem.„Inkluze vyvolává nevoli a nesouhlas. Lidé mají dojem, že jde o něco převratného, co nemůže fungovat. Ale už před vydáním novely školského zákona integrace dětí se specifickými potřebami dobře fungovala,“ konstatovala J. Horáčková.

JAKO VYPRAVIT RAKETU NA OBĚŽNOU DRÁHU

Úskalí spojená s osamostatňováním dítěte s PAS přiblížili účastníkům konference EDH originálním a vtipným způsobem manželé Martin a Dana Rozprýmovi, kteří mají s autistickými dětmi osobní zkušenosti. Rodiče přirovnávají vypravení autistického dítěte do předškolního zařízení vypravení zdravého dítěte do života.

DĚTI S AUTISMEM SE BRÁNÍ ZMĚNÁM I VZTAHŮM

„Skupina Viala se stará o děti diagnostikované jako autistické. Trpí potížemi ve verbální i neverbální komunikaci, mají problémy s nastavením sociálních vztahů, brání se změnám, inklinují k určitému druhu smyslových zvláštností a vnímání věcí,“ uvedla Séverine Taoc z Francie.Speciální pedagožka popsala, jak s nimi celý tým střediska specializovaných učitelů, vychovatelů, pomocných sil v oblasti zdravotní a psychologické i dětského psychiatra pracuje: „Snažíme se zajistit jejich pohodu a komfort, rozvíjíme jejich osobnost, motorické schopnosti, vlohy porozumět, komunikovat, pracujeme na rozvoji a udržení intelektuálních schopností, rozvíjíme dovednosti vztahové a společenské a rozvoj k maximální samostatnosti.“Děti ve věku 7-18 let pracují s koňmi, na zahradě, v kuchyni, ale také sportují, společně nakupují a chodí na procházky.

ÚZKÁ SPOLUPRÁCE S RODINOU JE NEZBYTNÁ

Pedagožky z ostravské Střední školy prof. Zdeňka Matějčka se věnovaly komplexní péči, kterou jejich škola poskytuje žákům s poruchou autistického spektra. Kateřina Teurerová, Eva Sedlačíková a Renáta Staňková popsaly podpůrná opatření, spolupráci pedagogů střední školy se školou, kterou žák navštěvoval dříve, uzpůsobení podmínek maturitní zkoušky i jednotných závěrečných zkoušek.Zároveň vyjmenovaly úskalí spojená se vzděláváním žáků s PAS a poukázaly na četné volnočasové aktivity, které nabízejí.

POKUD SPOJÍME SPOLEČNÉ SÍLY, RYCHLE DOSPĚJEME K VÝRAZNĚ LEPŠÍM VÝSLEDKŮM

„V Itálii neexistují speciální školy, všechny děti navštěvují běžné školy. Nejde ovšem o školní inkluzi. Proces je mnohem komplexnější,“ zaznělo z úst italské sociálně pedagogické vychovatelky Livie Zucchi.Její příspěvek pojednával o motivaci učitelů, budování povědomí o autismu ve školách, předávání informací vedení školy i spolužákům dítěte s PAS. Děti se s problematikou autismu seznamují například prostřednictvím karikatur brožury nazvané Mám speciálního přítele.

OBAVY A OČEKÁVÁNÍ RODIČŮ DĚTÍ S PAS

Psycholog Přemysl Mikoláš konferenci uzavřel příspěvkem o havířovském modelu růstu rodin žijících s autismem a vnitřním neklidem. Popsal také obavy a očekávání rodičů dětí s PAS a cesty, kterými je možné projít z mateřské do základní školy.

Účastníci konference se shodli, že za nezbytné považují zajištění systémového vzdělávání pedagogů v oblasti psychologie, psychologie nemoci, zajištění systémové supervizní podpory pro ředitele, učitele i pracovníky rané péče a systémové podpory rodičovských spolků ze strany měst, obcí a krajů.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

FOTBALOVÝ TURNAJ

Fotbalisté všech týmů, které přijely do Ostravy na VII. ročník turnaje ve sjednocené kopané, zanechali obrovský dojem. Jednotlivé zápasy měly nejen skvělou atmosféru, ale hráčské výkony v mnohém předčily profesionály naší I. ligy. „Kluci dali totiž do hry hlavně srdce, a to se vždy projeví. Od samotného začátku patřili k největším favoritům Italové, ale ve finále je nakonec porazili mladí Poláci. Strhující zápas, už dlouho jsem neviděl lepší,“ neskrýval nadšení senátor Leopold Sulovský stejně jako Hana Bláhová z ostravského Eurocentra, kteří předávali unaveným, ale spokojeným fotbalistům vítězné poháry a další ceny.

Garant mezinárodního turnaje ve sjednocené kopané Svatopluk Aniol, ředitel Čtyřlístku – centra pro osoby se zdravotním postižením v Ostravě, hodnotil celý den jako mimořádně zdařilý. „Oceněných bylo více než v předchozích letech, přispěla k tomu také spolupráce s Českým hnutím speciálních olympiád, částí Sjednocené kopané, v jejímž čele stojí David Bělůnek ze Zlína. Polským fotbalistům se podařilo obhájit loňské prvenství. Třetí byli fotbalisté Trenčína, kteří jsou nejúspěšnějším týmem v dosavadních sedmi ročnících. Zvítězili už třikrát, dvakrát se to povedlo Cieszynu, jednou Zlínu a Ostravě. V rámci vyhodnocení turnaje se stal nejlepším brankářem Marcin Piasecki z Cieszyna, nejlepším střelcem jeho spoluhráč Mateusz Sojka, sympaťákem turnaje byl vyhlášen maďarský brankář Árpád Karbonits. Do All Stars Teamu se dostali brankář Medvědů Ondřej Šuráb, hráči Aleš Turlej z Ostravy, Lukáš Ištok z Trenčína, partneři Jana Tkadlecová ze Zlína a Luca Santi z Ceseny. Cenu Fair play získali hráči Zlína,“ řekl S. Aniol s tím, že všichni fotbalisté, partneři, rozhodčí i organizátoři se už dnes těší na EDH v příštím roce.

Trochu smutní byli snad jen ostravští Medvědi, kteří skončili na posledním šestém místě, ale jejich „mluvčí“ Zdeněk slíbil, že budou více trénovat. Letos pro ně platí: Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se!

Celkové pořadí:

  1. ZPSWR Cieszyn – Polsko
  2. CILS Cesena – Itálie
  3. ŠZŠI Hescon Trenčín – Slovensko
  4. SK Zsira – Maďarsko
  5. SK Zlín – Česká republika
  6. SK Medvědi Ostrava – Česká republika



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

VÝTVARNÁ SOUTĚŽ

ČERVENÁ, MODRÁ FIALA… OBRÁZKY HANDICAPOVANÝCH VÝTVARNÍKŮ SKLÍZEJÍ OBDIV

Od jara letošního roku přicházela do Asociace TRIGON výtvarná dílka dětí a mladých lidí s nejrůznějšími typy zdravotního omezení. Soutěž nazvaná Červená, modrá fiala aneb Zpěv a tanec spojují je součástí blížících se Evropských dnů handicapu. Autoři nejzdařilejších prací převezmou ocenění 7. října v divadle Domu kultury města Ostravy. Právě tam se od 18 hodin uskuteční slavnostní večer Křišťálový kamínek.

„Letos se sešlo celkem 143 obrázků z celé České republiky. Vybrat nejzajímavější, nejkrásnější nebo nejbarevnější bylo velmi obtížné. Jako ostatně každý rok,“ řekla ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová. Na 4. září pozvala odbornou komisi ve složení Hana Navrátilová (speciální pedagožka), Hana Bláhová (Eurocentrum Ostrava), Jana Jílková (Europe Direct Ostrava), Marie Václavková (novinářka), Adolf Horsinka (fotograf). Role předsedy se tradičně ujal ostravský výtvarník Jiří Surůvka.

Soutěže se účastnili autoři ve věku od 4 do 26 let z Frýdku-Místku, Havířova, Fulneku, Krnova, Bruntálu, Opavy, Vítkova i Ústí nad Labem. Samozřejmě nechyběly ani kresby Ostravanů. „Grafiky jsou letos skvělé úplně všechny. Malby mě zase překvapují rafinovanými barevnými kombinacemi,“ netajil nadšení J. Surůvka. Nad původní rámec 10 výherců vybral ještě jednu speciální cenu. Její autor obdrží z rukou výtvarníka obraz s názvem Paleta.

Celkem tedy odborná komise vybrala 10 obrázků, 1 společné dílo a 1 obrázek, který získá speciální cenu předsedy poroty. Jejich majitelé si užijí slavnostní chvíli na pódiu a z rukou partnerů XXIII. ročníku Evropských dnů handicapu převezmou výtvarné pomůcky, kreativní sady a další ceny.

Všechny obrázky budou k vidění 7. října ve vstupním prostoru Domu kultury města Ostravy a poté ve foyer radnice Nového Jičína.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

SOUTĚŽ „CO VÍŠ O EU?“

DĚTI VĚDÍ O UNII SKUTEČNĚ DOST. POTVRDIL TO OSMÝ ROČNÍK MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE

Žáci speciálních základních škol Polska, Slovenska i České republiky vyhlížejí každoročně začátek října velmi netrpělivě. Těší se totiž, že stejně jako loni pojedou za kamarády do ostravské základní školy na ulici Kpt. Vajdy. Soutěžní klání s názvem Co víš o EU, které v rámci Evropských dnů handicapu škola pořádá, je totiž i příležitostí k povídání a uzavírání dlouholetých přátelství. Nejinak tomu bylo ve čtvrtek 8. října.

„Tentokrát se k nám sjelo více dětí než loni. Dvanáct čtyřčlenných družstev z Katovic, Ratiboře, Prievidze, Třince a Ostravy pracovalo s tématem Národní tradice. Vědomostní část prověřila jejich znalosti českých, slovenských a polských hrdinů i tradic. V populární výtvarné pasáži měli za úkol vyjádřit pohádkové nebo národní postavy jednotlivých zemí,“ řekla Hana Václavíková, zástupkyně ředitele pořádající školy. Soutěžící podle ní nejvíce bavila práce s tabletem a týmový výtvarný zápal.

Ačkoli na pořadí vůbec nezáleželo, sluší se říct, že celkové první místo vybojovali žáci ZŠ Ostrava- Hrabůvka, U Haldy, druhou příčku obsadily děti ze ZŠ Specjalnych Nr 8 w Katowicach a pomyslná bronzová medaile připadla účastníkům ze Spojené školy internátní v Prievidze.

„Není žádným klišé, že máme vždycky velkou radost z úsměvů a nadšení všech dětí i jejich pedagogů. Okamžitě po vyhlášení výsledků se dožadují příslibu dalšího ročníku. A my jim ho moc rádi dáváme,“ uzavírá H. Václavíková.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

PŘIJETÍ NA RADNICI

ZAHRANIČNÍ HOSTÉ EVROPSKÝCH DNŮ HANDICAPU NAVŠTÍVILI OSTRAVSKOU NOVOU RADNICI

Třetí den měli zahraniční účastníci XXIII. ročníku Evropských dnů handicapu na programu oficiální přijetí u náměstka primátora Zbyňka Pražáka.

V reprezentativních prostorách ostravské radnice se 7. října mluvilo nejen na téma péče o handicapované osoby ve Francii, Polsku, Litvě, na Ukrajině nebo v České republice. Náměstek primátora seznámil hosty také s historií a kulturou moravskoslezské metropole.

Zájemci pak mohli vyjet na vyhlídkovou věž Nové radnice a prohlédnout si město z výšky 73 metrů.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2015

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK MÁ DALŠÍ ČTYŘI DRŽITELE: VÝJIMEČNÝM OSOBNOSTEM TLESKALY STOVKY NÁVŠTĚVNÍKŮ OSTRAVSKÉHO DOMU KULTURY

Slavnostní večer, který je právem považován za vyvrcholení Evropských dnů handicapu, se letos odehrál v divadelním sále Domu kultury města Ostravy. Ve středu 7. října ocenil mladé výtvarníky i mimořádně tvůrčí a aktivní osobnosti, které se věnují práci pro handicapované. A to bez ohledu na fakt, zda se sami potýkají se zdravotním omezením či nikoli.

Dramaturgie jubilejního desátého ročníku stavěla na lidové písničce Červená, modrá fiala. Ta byla také názvem výtvarné soutěže pro děti s nejrůznějšími typy postižení z celé České republiky. Na pódiu se vystřídali členové Slezského souboru Heleny Salichové, Naděje pro všechny a nechyběli ani muzikanti z Trigon Band. Folklor spojil skutečně všechny.

Mladí výtvarníci od 4 do 26 let z Frýdku-Místku, Havířova, Fulneku, Krnova, Bruntálu, Opavy, Vítkova, Ústí nad Labem a samozřejmě Ostravy, jejichž obrázky vybrala odborná komise, si slávu na divadelních prknech patřičně užili.

Prestižní cenu v podobě sošek z českého křišťálu pak převzala jedna žena a tři muži. Křišťálový kamínek jim udělila Asociace TRIGON za dlouhodobou práci a mimořádné výsledky ve prospěch osob s handicapem.

Křišťálový kamínek 2015 získali:

Tomáš Dvořák – za prosazování samostatného života lidí na vozíku a dlouholetou neúnavnou propagaci sportu vozíčkářů. T. Dvořák je po úrazu hrudní páteře odkázán na invalidní vozík. Nesmazatelně se zapsal do historie řady sportovních klubů, pracoval například pro Ostravskou organizaci vozíčkářů nebo Národní institut pro integraci osob s omezenou schopností pohybu a orientace ČR. Aktivně a s velkým nadhledem se zapojuje do obhajování problémů osob odkázaných na ortopedický vozík.

Zdeňka Faltýnková – za dlouholetou vysoce profesionální práci a mimořádné výsledky v oboru fyzioterapie a ergoterapie. Z. Faltýnková patří k zakládajícím členům Svazu paraplegiků. Specialistka na spinální poškození a vyhledávaná fyzioterapeutka a ergoterapeutka pracovala na Klinice lékařství FN Královské Vinohrady a Klinice rehabilitačního lékařství Albertov. Kolegové i veřejnost oceňují odbornost a vysokou empatii Z. Faltýnkové. Je praktickou lektorkou studijních programů, autorkou osvětových materiálů. V roce 2012 obdržela výroční cenu ministra zdravotnictví. Profese se jí promítá do osobního života – pečuje o partnera kvadruplegika.

Jan Vavřička – za neúnavnou práci s dětmi s mentálním postižením v kombinaci s více vadami a rozvoj vzdělávání žáků s poruchami autistického spektra. J. Vavřička je speciální pedagog, věnuje se žákům s mentálním postižením SŠ, ZŠ a MŠ Frýdek-Místek. Jeho zásluhou byla škola vybavena mnoha pomůckami pro rozvoj výuky postižených žáků, věnoval se a stále věnuje dobrovolnické práci. V současné době například poskytuje psychoterapeutický výcvik pacientům frýdecko-místeckého hospice.

Roman Lupoměský – za mimořádné úsilí a odhodlání pomáhat sluchově postiženým a obdivuhodnou profesionalitu a cílevědomost, s jakými řídí činnost organizace Neslyšící s nadějí. R. Lupoměský je sluchově postižený. Dlouhodobě spolupracuje s kanceláří OSN a zároveň řídí občanské sdružení Neslyšící s nadějí. Jeho
posláním je aktivně zvyšovat povědomí o problematice neslyšících v rozvojových zemích a podílet se na projektech bilaterální spolupráce v oblasti sociální, zdravotnictví a školství pro neslyšící.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KONFERENCE

JESTLIŽE CHCEME SPUSTIT INKLUZI, NEMŮŽEME SPĚCHAT JAKO ZDIVOČELÝ KŮŇ, ZAZNĚLO TAKÉ NA MEZINÁRODNÍ KONFERENCI V OSTRAVĚ

Psychické zdraví dětí, jejich začleňování, diagnostiku a systémy péče řešili v pondělí 5. října účastníci odborné konference, která zahájila XXIII. ročník Evropských dnů handicapu.

Ostravský Imperial Hotel se stal místem výměny zkušeností, ale i zanícených debat a uzavírání spolupráce. Osm příspěvků přednášejících z České republiky, Francie, Polska a Litvy si vyslechli pedagogové, sociální pracovníci a zástupců státní správy a samosprávy.

Úvodní přednášku s názvem Otazníky nad psychickým zdravím dětí vedla primářka dětského a dorostového oddělení Psychiatrické nemocnice v Opavě Dana Trávníčková. Uvedla, že právě dětská a dorostová psychologie je jediným preventivním medicínským oborem. Je schopna ošetřit traumata a stabilizovat disharmonický vývoj dětí. „Padesát až šedesát procent psychických nemocí dospělých propuká před 18. rokem věku,“ upozornila. Reforma psychiatrické péče, která se v České republice už několik let chystá, by podle ní měla být zaměřena na malá lůžková oddělení. „Vznik center duševního zdraví je potřebný, ale v současné době je v naší republice pouze jeden stacionář pro děti s duševními poruchami,“ upozornila. Dana Trávníčková konstatovala, že současná ambulantní péče je nedostatečná a nerovnoměrně rozložená. Jeden dětský psychiatr by měl ošetřit ročně 2 až 3 tisíce dětí, což je neúnosné. Čekací lhůty dosahují od tří do šesti měsíců. Přitom zhruba 250 tisíc dětí může trpět, nebo trpí jedním typem duševní poruchy. Častěji však jde o poruchy kombinované. Primářka Psychiatrické nemocnice v Opavě hovořila také o změnách diagnostického spektra, funkci rodiny a důležitosti spolupráce psychiatra se školou. „S velkým otazníkem vidím plnou integraci. Je samozřejmě dobré a žádoucí zařazovat handicapované děti mezi běžnou populaci, ale u dětí s nejtěžšími handicapy si nedovedu představit, že jsou vzdělávány v současných běžných třídách s 35 žáky,“ uzavřela primářka D. Trávníčková.

Ředitel odboru vzdělávání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy seznámil auditorium s konceptem společného, tedy inkluzivního vzdělávání. „Cílem procesu je nastavení pozitivních podmínek pro vzdělávání všech žáků tak, aby při zabezpečení adekvátních podpůrných opatření nezbytných pro zajištění vzdělávacích potřeb každého žáka bylo možné uskutečňovat přednostně v hlavním vzdělávacím proudu,“ řekl Petr Bannert. Definoval plánovaná podpůrná opatření, mezi něž řadí MŠMT například poradenskou pomoc školy, úpravu organizace a obsahu metod vzdělávání, úpravu podmínek k přijímání ke vzdělávání nebo využití asistenta pedagoga či individuální vzdělávací plán.

„Integrace je už nyní přirozeným trendem. Chceme jí dát lepší podmínky,“ sdělil. Dnes funguje v České republice asi 4 tisíce základních škol s 8,5 tisíci žáky. U středních škol jde o 1,3 tisíce zařízení a 4,3 tisíce žáků. Školní psycholog působí podle P. Bannerta pouze na každé 11. škole.

V diskuzi se na něj obrátila Jaroslava Wenigerová: „Inkluzivní vzdělávání má být spuštěno k 1. září 2016. Učitelé se potřebují připravit, chybí jim katalogy podpůrných opatření. Zástupci praktických škol by také měli vědět, že jejich školy nebudou rušeny… Každé dítě má ve škole pocítit úspěch, ale když se podmínky změní během jediného roku, nebude to dost dobře možné. Jestliže chceme spustit inkluzi, nemůžeme spěchat jako divoký kůň.“ Petr Bannert uvedl, že podpůrná opatření jsou součástí předpisu prováděcí vyhlášky, která bude hotova začátkem listopadu. Navíc MŠMT ještě na letošní rok připravilo řadu seminářů.

Speciálně pedagogické přístupy k dětem s psychiatrickou diagnózou prezentovala Karla Vítková. Ředitelka MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení Opava zdůraznila důležitost včasné diagnostiky a představila činnost zařízení. „Naše škola vzdělává asi 400 žáků ročně. Jde o děti hospitalizované i docházející do pedopsychologické ambulance. Největší skupinu tvoří děti s ADHD, zvyšuje se počet závislostí, sebepoškozování, poruch příjmu potravy, depresí, bipolárních poruch a poruch autistického spektra. Děti recidivují zhruba v jedné třetině případů,“ řekla K. Vítková s tím, že problémem současnosti je nejen stoupající psychické zatížení pedagogů, nutnost častých organizačních změn, ale také nedostatečné zastoupení mužů, nedostatečná spolupráce s rodiči a špatná dostupnost finančních zdrojů.

Roman Joch, ředitel Občanského institutu Praha se zamyslel nad významem rodiny pro společnost. Stabilní manželská rodina je podle něj prevencí patologií ve společnosti a přípravou na život nových občanů coby zodpovědných jedinců způsobilých pro život ve svobodě.

S vlastními zkušenostmi z terapeutických aktivit u dospívajících s PAS (ADHD) do přímé pedagogické praxe učitelů základních škol účastníky konference seznámil psycholog Přemysl Mikoláš. Na názorných video spotech ukázal různé terapeutické aktivity (dramatický kroužek, sourozenecká skupina, mužská skupina, jednodenní výlety…) a definoval potřeby dětí s ADHD a následky jejich nenaplnění (obava z opuštění, vztahové potíže, potíže s hranicemi, vnímání sebe v roli oběti, vnitřní nejistota…). „Základní potřeba je potřeba limitu. Je také dobré vědět, že hněv jsou nesplněná očekávání,“ uvedl mimo jiné P. Mikoláš.

Francouzka Isabelle Gall vystoupila s přednáškou Prezentace podpůrných služeb integrace handicapovaných dětí do běžných škol. Organizace Les Genêts d’Or poskytuje mezi jinými specializované služby přímo v místě pobytu handicapovaných dětí. Nejčastěji jde o různé úrovně mateřských škol, jesle, centra volného času a podobně. „Vytváříme individuální programy výchovného úspěchu, nastavujeme podmínky, aby mohlo dítě dobře čelit obtížím. Snažíme se o poradenství a doprovod rodin, hlubší diagnostiku, pomoc s pohybem a podporujeme školní integraci a nabytí vlastní autonomie dítěte,“ uvedla I. Gall.

Zkušenosti s integrací dětí s autismem popsala ředitelka základní školy v Bialsko Biale Natalia Trela. „Zákony stanovující rámec inkluzi byly v Polsku zavedeny před třemi lety. Zavádění proběhlo naštěstí evolučním, nikoli revolučním způsobem. Než k nám měla přijít první skupina autistických dětí, žádali mě rodiče, abychom jim zařídili speciální třídu. Jejich obavy ale byly liché. Dnes má každá třída 15 dětí a 5 žáků s handicapem. Pracují v ní dva učitelé – jeden vyučuje probíranou látku a druhý je pomocným učitelem. Jde vždy o třídního učitele, který dohlíží na vztahy ve třídě,“ řekla ředitelka. Podle ní jsou takto vzdělávané děti více tolerantní, pozornější a handicapu svých spolužáků dobře rozumí.

Speciální pedagožka Antra Krauce z litevské První speciální internátní školy v Rize zaujala líčením podpůrných služeb, které instituce pro 200 studentů s intelektuálovými nedostatky od 7 do 21 let zajišťuje. Jde o pracovníky v oborech logopedie, dětského lékařství, sociální pedagogiky, psychiatrie, nechybí ani zdravotní sestry a 60 učitelů. „Pro úspěšné implementování našich vzdělávacích strategií je nezbytná kooperace mezi žáky, učiteli a rodiči,“ řekla A. Krauce. Škola je plně financována státem.

Závěry konference nazvané Otazníky nad psychickým zdravím dětí shrnula moderátorka Eva Sroková: „Konference upozornila na problematiku psychického zdraví dětí z hlediska zdravotního, sociálního a pedagogického. Příspěvky upozornily na příčiny nemocí dětí, poukázaly na úskalí v současné rodině a na otazníky nad připravovanou inkluzí ve vzdělávacím systému ČR. Prezentována byla práce s dětmi v běžných školách České republiky, Francie, Polska a Litvy a také ve speciálních zařízeních. Zazněla naléhavá potřeba individuálních přístupů a respektování vzdělávacích a výchovných potřeb dítěte.“



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

JARMARK

NA JARMARKU SE LÍBILY PODZIMNÍ DEKORACE, MÝDLA, KORÁLKOVÁ BIŽUTERIE I TEXTILNÍ HRAČKY

Začínáme na náměstí – tak nazvali organizátoři Evropských dnů handicapu jarmark, který 5. října poutal pozornost na centrálním ostravském náměstí. Čtrnáct neziskových organizací z celé Moravy pomáhajících osobám s handicapem prezentovalo svou činnost a nabízelo výrobky chráněných dílen a sociálně-terapeutických zařízení.

„Mile nás překvapil vysoký zájem o prezentaci činnosti ze strany vystavovatelů. Potvrdil, že taková akce má rozhodně smysl. A to nejen jako zdroj příjmů z prodeje výrobků, ale také příležitost ukázat služby, kompenzační pomůcky a vůbec nabídku těchto neziskovek,“ řekla koordinátorka akce Eva Vozníčková.

Lidé procházející Masarykovým náměstím měli možnost získat informace o práci Slezské diakonie – EBEN EZER z Českého Těšína, ZŠ, SŠ, DD z Velkých Heraltic, hlučínské i hrabyňské Charity, organizace Harmonie z Krnova, bruntálských sociálně-terapeutických dílen, otrokovické neziskovky Pojďte s námi, KAFIRY nebo Slezské diakonie – Bethel z Karviné. Nechyběli ani ostravští zástupci: Charita sv. Alexandra z Ostravy-Kunčiček, Střední škola prof. Z. Matějčka, Základní škola Kpt. Vajdy a Asociace Trigon. Připojil se také EURES.

Hrníčky, zdobené kamínky, textilní hračky, květináče nebo stolařské výrobky. To vše bylo k vidění i zakoupení. Příležitost k pořízení milé drobnosti si nenechala ujít ani starostka Moravské Ostravy a Přívozu. Byl to právě městský obvod, který nabídl jarmarku prostor na náměstí zdarma. „Podpora Evropských dnů handicapu ze strany naší radnice je zřejmá. Neopírá se pouze o slova, ale o činy. Jarmark na Masarykově náměstí hostíme moc rádi. Věřím, že se tady nesetkáváme naposled,“ uvedla starostka Petra Bernfeldová.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

FOTBALOVÝ TURNAJ

VÍTĚZNÝ POHÁR SI ODVEZLI HRÁČI Z POLSKA, NEJSYMPATIČTEJŠÍ BYLA FOTBALISTKA

Evropský pohár ve sjednocené kopané se konal v rámci Evropských dnů handicapu už pošesté. Hráči čtyř mužstev z Česka, Slovenska a Polska 6. října předvedli vynikající výkony a vsítili několik ukázkových gólů, které ocenili nejen fanoušci v hledišti, ale i fotbalisté FC Baník Ostrava Marek Šichor, Jakub Šašinka a Derrick Mensah. „Nestačím se divit, co všechno dokážou kluci na hřišti. Jsou rychlí a zápal, s jakým hrají, je záviděníhodný. Tleskám a jsem moc rád, že jsem mohl být u toho,“ řekl po skončení turnaje J. Šašinka.

„Je nám velmi líto, že letos nemohli do Ostravy přijet Italové a Maďaři, ale to neznamená, že by úroveň jakkoli utrpěla. Když jsme viděli finálový zápas, musela jsem uznat, že kluci válejí a jen málokdo si při jejich hře uvědomí, že se potýkají s nějakými handicapy. Osobně jsem hodně fandila Jessice Grossové, jediné fotbalistce turnaje. Plným právem získala titul nejsympatičtější hráčky. Neskrývaná radost ostatních, když si šla Jessi pro cenu, byla až dojemná,“ uvedla manažerka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová.

VÝSLEDKY

  1. ZPSWR Cieszyn (Polsko)
  2. SK Duha Zlín (ČR)
  3. SŠI HESCON Trenčín (Slovensko)
  4. SK Medvědi Ostrava (ČR)

Nejlepší bránkář: Zdenek Dvořák (SK Duha Zlín)

Nejlepší střelec: Marek Gabzdyl (ZPSWR Cieszyn)

Nejsympatičtější hráč: Jessica Grossová (SŠI HESCON Trenčín)



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2015

DISKUZE

EVROPSKÉ DNY HANDICAPU ROZŠÍŘÍ DISKUZI KOLEM PÉČE O DĚTI S PSYCHICKÝM ONEMOCNĚNÍM

V pondělí 5. října bude v Ostravě zahájen už třiadvacátý ročník Evropských dnů handicapu (EDH). Projekt s mezinárodním přesahem sledují specialisté na péči o osoby se zdravotním znevýhodněním z celé Evropy. V moravskoslezské metropoli se první říjnový týden potkají pedagogové, psychiatři, psychologové, sociální pracovníci i zástupci státní správy z České republiky a přijedou i odborníci z Polska, Slovenska, Francie, Lotyšska a Ukrajiny. Ústředním tématem jejich rozhovorů bude péče o děti s psychickým onemocněním.

„K volbě tématu nás inspiroval loňský ročník EDH. Ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý uvedl, že psychicky nemocní jsou zvláštní skupinou handicapovaných mezi handicapovanými. Jejich postižení není vidět, mívá kolísavý průběh a nemocní si nesou celoživotní stigma. Z našich zkušeností si s nimi moc neví rady ani systém péče. V zahraničí dobře funguje spolupráce psychiatrů, učitelů, rodiny i sociálních pracovníků nebo zaměstnavatelů. V České republice takové mezirezortní přesahy chybí. A zejména u dětí a dospívajících je to velký problém,“ řekla 1. října na tiskové konferenci ředitelka Asociace Trigon, která EDH pořádá, Olga Rosenbergerová.

Podle moderátorky konference (5. října, Imperial Hotel Ostrava) Evy Srokové je u nás každoročně přiznán invalidní důchod z důvodu duševní nemoci 7 tisícům osobám. „Padesát procent diagnóz se projeví do 14 let věku, 80 procent do 18 let. O psychickém zdraví a sociálně pedagogických přístupech k dětem budou přednášet naše přední odbornice – primářka dětského a dorostového oddělení opavské psychiatrické nemocnice Dana Trávníčková a ředitelka MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení Opava Karla Vítková,“ řekla E. Sroková. Podle ní bude patřit ke žhavým tématům také plánovaná inkluze ve vzdělávání handicapovaných dětí a mládeže. „Očekáváme bouřlivé diskuze,“ dodala.

Součástí EDH 2015 bude také jarmark (5. října), který se s podporou městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz uskuteční na Masarykově náměstí. Ostravané si budou moci zakoupit výrobky chráněných dílen nebo získat informace o službách českých neziskových organizací.

Tradiční Evropský pohár pro fotbalisty s handicapem (6. října, Sportovní areál Varenská) doplní výstavy, soutěž i besedy.

Slavnostní večer Křišťálový kamínek (7. října, Dům kultury města Ostravy) ocení už podesáté mimořádné aktivity lidí s handicapem a osobnosti, kteří se problematice zdravotně znevýhodněných věnují po celý život.

Vstup na všechny akce je zdarma. Podrobný program, fotogalerie a tiskové zprávy budou k dispozici na webu www.asociacetrigon.eu.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

BESEDA

JAK SE ŽIJE HANDICAPOVANÝM NA UKRAJINĚ? ODPOVĚĎ DALI ÚČASTNÍCI DVOU BESED

Nejprve na půdě ostravského Gymnázia Olgy Havlové a poté také v Mléčném baru NAPROTI se 6. října debatovalo o současné situaci na Ukrajině. O dopadech válečného konfliktu na péči a zabezpečení základních potřeb handicapovaných hovořili Mykola Duloglo a Volodymyr Dumanskyi. Pozvání organizátorů Evropských dnů handicapu přijal také ředitel Občanského institutu Roman Joch a kameraman České televize Luděk Ondruška. Ten přivezl dva dokumenty o životě ve válečné zóně Donbasu a z kyjevského Majdanu.

Dopolední setkání bylo připraveno pro studenty 1. a 2. ročníků gymnázia. „Jde hlavně o účastníky mezinárodního projektu Solidarita bez hranic, v němž spolupracuje Česká republika, Španělsko, Itálie, Německo, Turecko a Slovensko. Studenti se zapojují do dobrovolnických aktivit, navštěvují domovy seniorů, pracují jako asistenti vozíčkářů nebo pomáhají v útulku pro týraná zvířata,“ uvedla ředitelka gymnázia Jana Huvarová.

Genezi konfliktu na Ukrajině osvětlil Roman Joch. Mykola Duloglo popsal, jak se pracuje na Ukrajině s handicapovanými dětmi a co jim nejvíc chybí. „Mnoho dětí se po černobylské havárii rodí s postižením. V souvislosti s probíhající válkou také přibývá zraněných a lidí, kteří musí podstupovat léčbu a rehabilitaci. V roce 1995 vytvořilo 40 rodin s postiženými dětmi organizaci Ayurveda. Teď máme už 230 rodin. Naším cílem je, aby měly plnohodnotný život i přesto, že jsou mnohdy těžce mentálně či fyzicky handicapované. Začali jsme pracovat i s lidmi, kteří se vrátili z válečného konfliktu,“ uvedl M. Duloglo, ředitel Ayurvedy.

„Situace handicapovaných byla na Ukrajině složitá i v době míru. V Oděse registrujeme tisíce nucených přistěhovalců. Nejhůř jsou na tom rodiny s dětmi, senioři a postižení. Velice aktivní v pomoci jsou dobrovolníci, podnikatelé i armáda. Problémy máme s ubytováním, stravováním. Péče nebo vzdělávání handicapovaných dětí stojí bohužel úplně mimo hlavní proud,“ popsal V. Dumanskyi.

Hlavním posláním sdružení Ayurveda je pomáhat lidem se zdravotním postižením najít uplatnění ve společnosti. „Podařilo se nám vybudovat a zajistit provoz rehabilitačního centra, vytvořit postupy pro rehabilitaci postižených osob a ve spolupráci s místní školou iniciovat projekty zaměřené na inkluzivní vzdělávání,“ doplnil M. Duloglo.

Osobní svědectví ukrajinských hostů doplnilo promítnutí dvou krátkých dokumentárních filmů Luďka Ondrušky. „Na Donbas jsem se dostal s organizací Člověk v tísni. Tamní lidé mi velmi učarovali. Žijí ve válečné zóně, maximálně si pomáhají a jsou neobyčejně vstřícní,“ řekl.

„Besedy přinesly pohled na život handicapovaných zase z jiného úhlu. Zejména pro studenty, kterých se dopoledne sešla necelá stovka, to bylo jistě nové poznání,“ sdělila ředitelka Asociace Trigon Olga Rosenbergerová, která je hlavní manažerkou Evropských dnů handicapu.

Kdo zavítal na setkání s ukrajinskými hosty do Mléčného baru NAPROTI, mohl si zároveň prohlédnout výstavu výtvarných prací s názvem Vezmi štětec, pastelku a tužku. Dvě desítky obrázků a stejný počet keramických výrobků dětí a mládeže s psychickým onemocněním z MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení v Opavě budou k vidění až do 5. listopadu.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2015

WORKSHOPY

ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO OSOBY S PSYCHICKÝMI ONEMOCNĚNÍMI JE TĚŽKÝ, ALE ŘEŠITELNÝ ÚKOL

Vzdělávání, zaměstnanost a bydlení – to jsou pilíře, na nichž podle odborníků musí stát reforma psychiatrické péče v České republice. O možnostech, jak nabídnout duševně nemocným pomoc a podpořit je v aktivním a plnohodnotném životě se diskutovalo 30. září ve dvou učebnách Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Druhý den Evropských dnů handicapu přinesl zkušenosti z fungování sociálního bydlení, pracovní integrace i výuky psychiatricky nemocných dětí a mládeže.

V mateřských školách bude jeden ročník povinný

„Problematika lidí s psychiatrickou diagnózou je takový věčný kříženec mezi námi a ministerstvem zdravotnictví. Jsem optimistka a věřím, že teď už se nám povede zásadní otázky prodiskutovat a projekty ve prospěch lidí s psychiatrickým onemocněním úspěšně realizovat. Vzdělávání a zařazování těchto lidí do pracovního procesu je velmi důležité. Cesta reformy a nastavení základních podmínek odpovídajících standardům Evropské unie bude určitě ještě dlouhá, ale přeji si, aby nový systém nebyl kontroverzní,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová.

Vzdělávání osob se specifickými potřebami a handicapem čeká zásadní období legislativních změn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) akcentuje zásadu, která se týká předškolního vzdělávání. Ve strategii pro rok 2020 se počítá se zavedením povinného ročníku mateřské školy a už roku 2015 by měly být přípravné třídy otevřeny všem dětem, tedy nejen předškolákům se sociálním znevýhodněním. „Právě předkládaná novela školského zákona, která se týká vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami, hovoří o naprosto odlišném způsobu zajišťování podpůrných opatření. Současné dělení na žáky s tělesným postižením, zdravotním, sociálním znevýhodněním bude zrušeno. Tento stigmatizující postup se ukázal jako nefunkční. Podpůrná opatření budou členěna do pěti stupňů podle věcné i finanční náročnosti a hlavně využívána podle potřeb dětí,“ uvedla Martina Budinská, vedoucí oddělení prevence a speciálního vzdělávání MŠMT.

Ředitelka MŠ a ZŠ při zdravotnickém zařízení Opava Karla Vítková představila školu, kterou navštěvují děti s psychiatrickou diagnózou ve věku od 3 do 18 let. „Léčba by měla být kontinuální. Spolupráce pedagogů a zdravotníků v péči o děti s psychiatrickou problematikou je nezbytně nutná. Musíme si uvědomit, že asi 14 procent dětské populace trpí duševními poruchami, léčeno je jen osm procent,“ řekla.

Pavel Novák, ředitel FOKUS Praha zdůraznil, že je potřeba najít způsoby, jakými využívat vzdělávání v souvislosti se změnou psychiatrické péče v rámci připravované reformy, jejímž smyslem je zvýšení kvality života s duševními onemocněními, ochrana jejich práv a pomoc se začleněním do běžného života. Podotkl, že v centrech duševního zdraví musí být kladen důraz zejména na terénní práci. Minimálně 60 procent z celkového objemu činností by mělo být poskytováno v prostředí nemocných lidí.

Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a psychickými onemocněními zaměstnavatelé zrovna nevyhledávají. Provází ho nejen řada obtíží při vytváření a udržení pracovních míst. V poslední době jsou často diskutovány možnosti pracovních rehabilitací. „Mohou o ně požádat všechny osoby se zdravotním postižením, nebo osoby, které jsou dočasně práce neschopny, a jejich lékař jim doporučí podat žádost. Je to činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání. Úřad práce hradí náklady a zajišťuje poradenství, přípravu na budoucí povolání a k práci, pořádá pro žadatele také specializované rekvalifikační kurzy,“ vysvětlila Jarmila Hladilová, vedoucí referátu zprostředkování osob zdravotně postižených Úřadu práce Ostrava. Dodala, že k zařízením v Moravskoslezském kraji, kde je úspěšně prováděna příprava na práci, nesporně patří Asociace TRIGON se svou textilní a dřevařskou dílnou, zahradnickými a administrativními pracemi, sociální podnik Mléčný bar NAPROTI, VIZ-CENTRUM a jeho činnosti v prádelně, ale také stavební, malířské a natěračské práce. Řadí se k nim i Charita sv. Alexandra s nabídkou šicích, úklidových a pomocných prací apod.

Velkou pozornost vzbudily prezentace zahraničních účastníků workshopu z Polska a Itálie, kteří mají dlouhodobé zkušenosti se zaměstnáváním handicapovaných a duševně nemocných osob. Ředitel polského Ústavu profesní aktivity Dezideriusz Szwagrzak řekl: „Chtěli jsme dát lidem šanci. V naší prádelně jsme zaměstnali nejdříve dvacet osob, dnes u nás pracuje 35 mužů a žen. Naším cílem není honba za ziskem, ale především pracovní rehabilitace a osobnostní růst zaměstnanců. Poskytujeme služby v nemocnicích, ale také v hotelovém zařízení. Samozřejmě, práce s handicapovanými je náročná, vyžaduje rovněž vyšší finanční prostředky na zajištění chodu zařízení, ale silná dotační politika a hlavně kvalita naší práce nám určitě na trhu práce místo zaručí. To je naše velké přání.“

Bydlet potřebuje každý

„Bez ohledu na zdravotní, sociální nebo mentální handicap, bydlet potřebuje každý,“ uvedl ředitel Charity Ostrava Martin Pražák. O konceptu přechodového bydlení a práci s bezdomovci hovořili Roman Hloušek (Podané ruce) a Eliška Lindovská (Ostravská univerzita). Popsali dva směry – Housing Ready a Housing First. „Koncept Housing Ready, tedy bydlení až po přípravě, je uplatňován v současné době v České republice. Lidé ohrožení bezdomovectvím, užívající návykové látky a většinou trpící duševními poruchami procházejí noclehárnami, azylovými domy, tréninkovými domy a postupně mohou dospět k vlastnímu bydlení. Studie ale ukazují, že mnozí z nich nejsou schopni vymanit se ze systému, který jim poskytuje bezpečí. Zůstávají uživateli služeb a točí se v kruhu,“
popsal M. Hloušek českou realitu. Naproti tomu například v Anglii jsou nabízeny vlastní byty, teprve pak se s klienty pracuje. „Housing First vychází z myšlenky přirozeného zotavení se. Je to lepší způsob ukončení užívání drog, než léčba na specializovaném pracovišti,“ řekla E. Lindovská.

Rezidenční centrum Navacchia v Itálii popsal jeho ředitel Marco Moretti. Poskytuje domov lidem s postižením, a to buď samostatně, nebo i s rodinou. Ta je podle M. Morettiho základním partnerem při péči o handicapované. „Velmi důležitá je také pomoc dobrovolníků a spolupráce s městským úřadem a ministerstvem,“ připomněl ředitel jedné z organizací Cooperativa Sociale CILS.

Na konkrétním příběhu paní Petry s psychiatrickou diagnózou demonstrovala Alice Posoldová z Charitního domu Salvator Krnov podporu a provázení klienta na jeho cestě k osamostatnění se. Uvedla, že Charitní dům připravuje na každý den bohatý program, ale klientům nic nenutí. „Záleží jen na nich, kterou aktivitu si zvolí. Postupně je začleňujeme do kolektivu, vytváříme s nimi individuální plány a stanovujeme jejich životní cíle. Dbáme na osvojení pracovních návyků a pomáháme jim uspět na trhu práce a konečně i získat vlastní bydlení,“ řekla vedoucí střediska A. Posoldová.

„Vytvoření samostatného chráněného bydlení je dost problematické, ale ne nemožné,“ sdělil svou zkušenost viceprezident FUTURA Cooperativa Sociale Socio-Sanitaria Onlus. Hlavním cílem této italské organizace je zajistit rodinné prostředí pro mladé lidi bez domova i seniory. Massimiliano Bossi popsal legislativní ukotvení i vzdělávání pečovatelů o postižené. „Uživatel je vždy středem našeho zájmu. Proto jsme vybudovali rezidenční bydlení a v době, kdy se i v Itálii škrtají výdaje na sociální oblast, stále hledáme další zdroje financování,“ řekl M. Bossi.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2014

VÝTVARNÁ SOUTĚŽ

SVĚT HANDICAPOVANÝCH NENÍ ČERNOBÍLÝ. DŮKAZEM JSOU OBRÁZKY ZASLANÉ DO VÝTVARNÉ SOUTĚŽE

Přes dvě stovky obrázků se sešlo organizátorům Evropských dnů handicapu, kteří uspořádali tradiční výtvarnou soutěž pro děti se zdravotními omezeními z celé České republiky. Letošní téma Svět není černobílý oslovilo autory ve věkovém rozpětí od 4 do 26 let. Obrázky poslali autoři například z Třince, Ústí nad Labem, Bruntálu, Vítkova, Janských Lázní, Frýdku-Místku, Nového Jičína nebo Opavy. Zastoupena byla samozřejmě také Ostrava, která bude v týdnu 29. září-1. října dějištěm už XXII. ročníku Evropských dnů handicapu.

Malá umělecká díla hodnotila 8. srpna odborná komise. V sídle Asociace Trigon, pořadatele Evropských dnů handicapu, se všech sedm jejích členů řádně zapotilo. Rozhodování nebylo jednoduché a občas se neobešlo bez ohnivých debat. Jak důležitá je použitá výtvarná technika? Nakolik popustil autor uzdu fantazii? Ocenit raději výborný nápad, nebo pečlivé provedení? Nakonec se členové poroty ve složení Hana Komárková (Eurocentrum Ostrava), Hana Navrátilová (speciální pedagožka), Jana Jílková (Europe Direct Ostrava), Olga Rosenbergerová (Asociace Trigon), Marie Václavková (novinářka), Adolf Horsinka (fotograf) a Jiří Surůvka (Fakulta umění Ostravské univerzity) vybrala k ocenění rovnou 30 prací. Po řádném uvážení udělila také jednu cenu pro skupinové dílo
a jednu zvláštní cenu předsedy odborné komise – performera a výtvarníka Jiřího Surůvky.

„Obrázky handicapovaných dětí mají schopnost emocionálně zapůsobit. Ve srovnání s vrstevníky na běžných základních školách vidím v jejich dílech více citu, originality i kreativity. Podle toho jsem také hodnotil, zajímaly mě emoce a intuitivní sladění barev,“ řekl J. Surůvka, který se funkce předsedy hodnoticí komise ujal už potřetí. Doplnil, že zájem o účast v soutěži roste, což je chvályhodné, a kvalita děl má vzrůstající tendenci. „Troufám si říct, že pokud bych některé obrázky podepsal, bez problémů je za slušnou cenu prodám,“ dodal s úsměvem.

Vítězové výtvarné soutěže s názvem Svět není černobílý budou oceněni na slavnostním večeru EDH 2014 Křišťálový kamínek 1. října v Divadle Antonína Dvořáka. Jejich díla budou po celý říjen k vidění ve vstupní aule radnice v Novém Jičíně a také v Mléčném baru NAPROTI v centru Ostravy.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2014

TISKOVÁ KONFERENCE

LETOŠNÍ EVROPSKÉ DNY HANDICAPU REFLEKTUJÍ CHYBĚJÍCÍ SLUŽBY V PSYCHIATRICKÉ PÉČI

„Vybrat téma pro letošní rok nebylo vůbec těžké. Ani jsme netušili, že pálí i spoustu dalších lidí. Jde o péči o psychiatricky nemocné osoby, která je v České republice podle našich zkušeností velmi nesystémová, nebo spíš nulová,“ řekla na tiskové konferenci 25. září ředitelka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová. V Mléčném baru Naproti, který zaměstnává několik lidí se znevýhodněním, se sešli zástupci města, organizátorů, partnerů a médií.

Týden od 29. září do 3. října bude v Ostravě patřit reformě psychiatrické péče. Lékaři, pedagogové a další specialisté, jejichž cílem a pracovní náplní je zlepšovat životní podmínky handicapovaných, se setkají na konferenci, workshopech a u kulatého stolu. Do debat se zapojí stovky odborníků, z toho přibližně osmdesát ze zahraničí. „Očekáváme příjezd lidí z Itálie, Francie, Belgie, Rakouska, Rumunska a dalších zemí,“ uvedla O. Rosenbergerová. Na konferenci přednesou příspěvky největší kapacity v oboru – Petr Popov (primář Kliniky adiktologie 1. LF UK) a Martin Hollý (ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice). Skvěle obsazený workshop navštíví ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová.

Evropské dny handicapu nabídnou jako každý rok také bohatý program pro osoby s postižením. Tradičního fotbalového turnaje se zúčastní týmy z Maďarska, Polska, Itálie, České republiky a Slovenska. Napínavé souboje smíšených mužstev (handicapovaní a partneři bez handicapu) zakončí autogramiáda hráčů FC Baník Ostrava. Pro děti a mládež se speciálními potřebami je připravena vědomostní soutěž Co víš o EU a kreativní dílna. Od začátku roku probíhala výtvarná soutěž s názvem Svět není černobílý, do které své práce přihlásilo více než 300 dětí a mladých lidí z celé České republiky. Hosty Evropských dnů handicapu čeká také řada exkurzí a výletů.

Ve středu 1. října se účastníci a hosté EDH 2014 sejdou v Divadle A. Dvořáka na slavnostním večeru Křišťálový kamínek. V jeho průběhu bude oceněno jak 32 autorů nejlepších obrázků, tak mimořádně aktivní handicapovaní a také osobnosti, které jim věnují svůj čas, energii a kus osobního života. Čtyři nádherné ceny z českého křišťálu poputují k těm, kteří byli vybráni z desítek nominací.

„Evropské dny handicapu patří řadu let k akcím, které aktivně podporujeme. Považujeme je za mimořádně přínosné a užitečné. Organizačnímu týmu patří velké poděkování,“ řekl náměstek primátora Martin Štěpánek.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

SOUTĚŽ „CO VÍŠ O EU?“

NEJDE JEN O SOUTĚŽENÍ, DŮLEŽITĚJŠÍ JE KAMARÁDSTVÍ A ZÁBAVA

Každoroční součástí Evropských dnů handicapu je vědomostní soutěž Co víš o EU. Tentokrát se jí zúčastnilo deset družstev z České republiky, Polska a Slovenska. V tělocvičně základní školy v Ostravě-Zábřehu plnilo 2. října čtyřicet žáků vědomostní a výtvarné úkoly.

„Děti obdržely k vyplnění testy tematicky zaměřené na evropská města, ve druhé části soutěže dostaly za úkol ztvárnit postavu v životní velikosti a s handicapem, který si vylosovaly. K dispozici měly barvy, látky, lepidla, štětce, provázky. Když byla díla hotova, seznámila čtyřčlenná družstva porotu s výtvarnou technikou, popsala druh postižení a navrhla, jak takové osobě pomáhat,“ uvedla Hana Václavíková, zástupkyně ředitele pořádající Základní školy Ostrava-Zábřeh, Kpt. Vajdy 1a.

Sedmý ročník soutěže měl samozřejmě své vítěze, i když podle H. Václavíkové nikomu až tak o medaile nešlo. „Pro děti jsou víc podstatné společně strávené chvíle, celoroční těšení se na setkání s kamarády. Už teď se ptají, kdy zase do Ostravy pojedou,“ řekla H. Václavíková. Přesto je třeba uvést, že první místo v soutěži Co víš o EU vybojovali žáci Speciální školy Jana Pavla II. z Katovic, druhou příčku obsadila ostravská Základní škola U Haldy a třetí místo zůstává doma – v Základní škole Kpt. Vajdy.

Mezinárodní vědomostní soutěže se účastnily děti ve věku 10-15 let. Jejím cílem je stírat rozdíly mezi zdravými a handicapovanými, překonávat jazykové bariéry, učit spolupráci a pomoci navázat nová přátelství. To se podle H. Václavíkové daří účastníkům akce rok od roku lépe.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KULATÝ STŮL

JAK VZDĚLÁVAJÍ A CO NABÍZEJÍ SPECIÁLNÍ ŠKOLY HANDICAPOVANÝM ŽÁKŮM, O TOM SE DISKUTOVALO TŘETÍ DEN EVROPSKÝCH DNŮ HANDICAPU

Takzvané kulaté stoly jsou osvědčenou platformou pro předávání zkušeností, živé debaty a navazování profesních i osobních partnerství. Setkání u kulatého stolu na Střední škole prof. Zdeňka Matějčka, které se v rámci Evropských dnů handicapu uskutečnilo 1. října, svůj účel splnilo. Celé dopoledne se šedesát jeho účastníků věnovalo systému vzdělávání a pedagogickým terapiím ve speciálním školství. Pozvání do Ostravy přijali také hosté z Rumunska, Francie, Itálie a Belgie.

„V Moravskoslezském kraji funguje k dnešnímu dni 14 speciálních mateřských škol, které navštěvuje více než 450 dětí. Máme 43 základních škol určených pro děti se zdravotním postižením s kapacitou přibližně 3 tisíce žáků. V posledních letech pozorujeme pokles zájmu o takové vzdělávání a nárůst počtu dětí individuálně integrovaných do běžných základních škol. To je velmi potěšitelný trend,“ řekla na úvod náměstkyně hejtmana Moravskoslezského kraje Věra Palková.

Zástupce ředitele ostravské SŠ prof. Z. Matějčka přiblížil historii školy, kapacitu a vzdělávací činnost: „Vyučujeme jeden tisíc žáků, z toho děti se speciálními potřebami tvoří asi jednu třetinu. Nabízíme obory středního vzdělávání s maturitní zkouškou i vzdělání zakončené výučním listem.“

Inspektorka pro speciální vzdělávání v rumunské Alexandrii seznámila přítomné se zákony a systémem tamních škol pro žáky s handicapem. „Legislativní rámec v Rumunsku stanoví, že vzdělávání je národní prioritou. Pro děti se speciálními potřebami jsou k dispozici krajská informační a pomocná vzdělávací centra, mimoškolní kabinety, školní centra inkluzivního vzdělávání a speciální školy. Nabízíme podporu každému dítěti,“ uvedla Marilena Ion. Odpovídala ale také na otázky, například jak vypadá v Rumunsku integrace postižených dětí do běžných tříd. „Většinou máme ve třídách 30 dětí. Za každé integrované dítě může ředitel snížit počet zdravých dětí, a to v poměru – za jedno handicapové dvě zdravé. Děti s lehkým mentálním postižením navštěvují běžné školy. U složitějších případů se k zařazení vyjadřuje odborná komise. Konečné rozhodnutí je ale vždy na rodičích. Když trvají na integraci i vážně postiženého dítěte do klasické školy, pak jsme povinni mu poskytnout asistenty, řečovou terapii i jakoukoli další pomoc,“ vysvětlila M. Ion.

O ergoterapii, dramaterapii, arteterapii a muzikoterapii mluvily pedagožky SŠ prof. Z. Matějčka Jarmila Volná a Eva Sedlačíková. Školní poradenské pracoviště školy přiblížila Jana Matochová. „Práce s handicapovanými dětmi je stejná jako se zdravými. Mají úplně identické potíže s láskami, rodiči, kamarády. Mohou se obrátit na školního psychologa, výchovného poradce, školního metodika prevence, speciální pedagogy. Svěřují se i prostřednictvím schránky důvěry, e-mailem nebo osobně svým učitelům. Naše poradenské pracoviště nabízí krizová řešení šikany, záškoláctví, drog, pomoc při volbě vhodného oboru vzdělávání, adaptační programy, diagnostiku sociálního klimatu i různá dlouhodobá podpůrná opatření,“ uvedla školní psycholožka.

Prezidentka Asociace podporující děti se speciálními vzdělávacími potřebami z Rumunska hovořila o metodách psychodiagnostiky, tréninku autonomie osobnosti, pracovních terapiích, logopedické, fyzikální a ludo terapii i kognitivní stimulaci, kterým se v Alexandrii věnují.

Závěr kulatého stolu patřil prezentaci interaktivní podlahy vyvinuté pro výuku a pohyb postižených dětí. „Náš program podporuje abstraktní myšlení, emoce, paměť, motoriku a orientaci v prostoru. Pomocí projektoru promítáme na podlahu nebo stěnu obrázky, které reagují na pohyb dětí. Skvělé uplatnění má interaktivní podlaha v kinezioterapii, rehabilitačních psychoterapiích, snižuje sociální izolaci, pomáhá porozumění řeči a rozvoji motoriky,“ řekl Martin Kožoušek, jednatel společnosti Interactstyle ČR. Produkt, který vzbudil velký ohlas, bude podle něj možno hradit z evropských dotací.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2014

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK

DIVADLO A. DVOŘÁKA PATŘILO KŘIŠŤÁLOVÉMU KAMÍNKU

Křišťálový kamínek je nejprestižnější cenou v oblasti péče a pomoci handicapovaným v neziskovém sektoru. Pravidelně se uděluje v rámci Evropských dnů handicapu a pravidelně tuto slávu pořádá Asociace TRIGON v čele s její ředitelkou Olgou Rosenbergerovou.

„Letos jsme vybrali čtyři držitele ocenění, jehož renomé v rámci celé Evropy rok od roku roste. Životní příběhy těchto osobností jsou velmi silné a musím přiznat, že odborná komise to neměla opět vůbec jednoduché. Bylo nám velmi líto, že nemohl přijet na náš slavnostní večer do Divadla A. Dvořáka Roman Pišný z Jindřichova Hradce. Trpí Beckerovou svalovou dystrofií, a protože může cestovat pouze vleže, nenašel vhodný dopravní prostředek, aby do Ostravy mohl vůbec přijet. Je smutné, že i v dnešní době vyspělých technologií a moderního světa stále existují pro některé z nás nepřekonatelné bariéry,“ řekla O. Rosenbergerová.

Křišťálové kamínky 2014 si večer 1. října z Ostravy odvezli Jarmila Smolková (za celoživotní a úspěšnou pedagogickou činnost ve prospěch dětí s psychiatrickými problémy), Marie Helebrandová (za vynikající výsledky v oblasti speciální pedagogiky s uplatňováním uměleckých a kreativních postupů ve výuce mentálně postižených dětí a mládeže) a Milan Linhart (za aktivní a nezištnou práci pro nevidomé a slabozraké osoby, rozsáhlou publikační činnost a za mimořádně úspěšnou reprezentaci České republiky na světových soutěžích Abilympiády). Romanovi Pišnému (za neúnavnou a profesionální organizaci sportovních akcí, aktivní pomoc osobám se znevýhodněním a za novinářskou činnost v oblasti sportovní žurnalistiky) předá osobně Křišťálový kamínek a další ceny ředitelka pořádající Asociace TRIGON.

Součástí Křišťálového kamínku 2014 bylo také předání cen třiceti dvěma nejúspěšnějším autorům výtvarné soutěže Svět není černobílý. Na pódiu ostravského divadla sklidili zasloužený potlesk mladí malíři ve věku od 4 do 26 let z Třince, Ústí nad Labem, Bruntálu, Vítkova, Janských Lázní, Frýdku-Místku, Nového Jičína, Opavy i Ostravy.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KREATIVNÍ DÍLNA

RUMUNY NADCHLA PRÁCE S KERAMICKOU HLÍNOU JAKO PROSTŘEDKEM ARTETERAPIE

Střední škola, Základní škola a Mateřská škola Frýdek-Místek hostila 2. října vzácnou návštěvu. V rámci Evropských dnů handicapu si přijelo prohlédnout její dílny a učebny 6 speciálních pedagogů z Rumunska, úředníci kraje i učitelé rýmařovské umělecké školy. Kreativní dílna, na které se seznámili s příklady dobré praxe terapií ve speciálním školství a vyzkoušeli si jeden druh arteterapie, byla přijata s nadšením.

„S rumunskými kolegy spolupracujeme už delší dobu. Byli jsme se za nimi podívat a navázali velmi dobré vztahy. Protože je zaujaly terapeutické aktivity školy – muzikoterapie, canisterapie, arteterapie a další, připravili jsme pro ně ukázku práce s keramickou hlínou. Všichni dostali zástěry, hlínu, desky, vodu, návod na výrobu jednoduchého anděla a vrhli se do práce,“ popsala čtvrteční dopoledne ředitelka školy Ilja Maloušková. Jak se smíchem dodala, vzniklá dílka byla skutečně originální.

„Práce s hlínou je vynikající formou terapie. Dnes si to ověřili úplně všichni. Byli nadšeni nejen vybavením dílen, ale také vyučováním v naší škole, které si mohli prohlédnout. Nakoukli do třídy, v níž děti pracovaly se dřevem, na hodinu vaření, seznámili se s prací na interaktivní tabuli,“ uvedla I. Maloušková.

Protože převoz keramických andělů do Rumunska by byl komplikovaný, darovali je autoři škole. Na oplátku si každý vybral andílka vytvořeného jejími žáky. Do rumunské Alexandrie tak poputují sošky ze Střední školy, Základní školy a Mateřské školy Frýdek-Místek. Evropské dny handicapu zakončila úspěšná kreativní dílna. Rumunským andělům patří ve frýdecko-místecké škole čestné místo.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2011

KONFERENCE

DUŠEVNĚ NEMOCNÍ JSOU HANDICAPOVANÍ MEZI HANDICAPOVANÝMI

Evropské dny handicapu (EDH) začaly. Dvaadvacátý ročník týdenních aktivit pro odborníky na problematiku osob se znevýhodněním i samotné handicapované uvedla skvěle obsazená konference s názvem Zlepšování podmínek pro osoby s psychiatrickou diagnózou v kontextu EU. V Mamaison Business & Conference – Hotel Imperial Ostrava – se 29. září hovořilo především o potřebě reformy péče o duševně nemocné v České republice.

„Když jsme připravovali Evropské dny handicapu, naplnila nás optimismem zpráva, že při ministerstvu zdravotnictví existuje skupina odborníků připravující reformu psychiatrické péče. Hned vzápětí jsme ale zjistili, že připravované změny nepostupují dopředu. Dnes přijeli lékaři, zástupci neziskových organizací i vzdělávacích institucí, kteří se s námi podělí o své vize a zkušenosti,“ zahájila konferenci ředitelka EDH Olga Rosenbergerová.

Stovka účastníků, mezi nimiž nechyběli specialisté z Itálie, Francie, Belgie a Rumunska, po každém příspěvku velmi živě diskutovala. Otázek, na které nejen v České republice stále hledáme odpovědi, je pořád dost. Velkým problémem je komplexní péče o duševně nemocné, a to i s cílem nabídnout jim adekvátní zaměstnání. „V současné době evidujeme v Moravskoslezském kraji přes 8 600 nezaměstnaných osob se zdravotním postižením, což je asi 10 procent z celkového objemu lidí bez práce. Je potřeba vyvinout maximální úsilí, abychom vytvářeli místa na poli pracovních rehabilitací a podporovali aktivní politiku zaměstnanosti. Zkušenosti můžeme čerpat od zahraničních kolegů,“ řekla Yvona Jungová, ředitelka Úřadu práce v ČR – krajská pobočka Ostrava.

Příspěvek ředitele Psychiatrické nemocnice Bohnice Martina Hollého přiblížil vnímání psychiatricky nemocných lidí a psychiatrů v české společnosti. Zároveň ukázal možnosti a také rizika reformy péče o duševně nemocné. „Psychiatrie to nemá lehké ani na jedné straně svého kontinua. Na lékaře je hleděno skrz prsty a nemocní jsou zvláštní skupinou handicapovaných mezi handicapovanými. Jejich postižení není vidět, má kolísající průběh, často vyvolává dojem simulování a pouhé neochoty přizpůsobit se okolnímu světu,“ konstatoval M. Hollý. Počet osob, které vyhledají pomoc psychiatra, vzrostl v ČR v letech 2000-2012 o 60 procent, síť ambulancí se ale rozrostla jen o 50 procent a vyšetření přibylo pouhých 40 procent. Vytíženost psychiatrických ambulancí je podle M. Hollého asi
160procentní. „Jen polovina osob s psychiatrickou diagnózou bývá hospitalizována na psychiatrických odděleních nemocnic. Systém jim není schopen poskytnout adekvátní léčbu a pomoc. Komplexní řešení je více než nutné. Je potřeba sledovat priority uživatelů psychiatrické péče, směrovat ji do blízkosti možných klientů, zaměřit se nejen na nemoc, ale také léčbu a rehabilitaci. Ke zvýšení kvality života postižených osob je nutná ambulantní péče, psychiatrická oddělení nemocnic, psychiatrické léčebny a centra duševního zdraví.“ Právě ta jsou podle předsedy Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně správnou cestou reformy. Měla by zajišťovat například mobilní služby krizové intervence, dlouhodobou rehabilitační péči, denní služby stacionáře, nízkoprahové krizové služby a podobně.

Ivan Duškov z Ministerstva zdravotnictví ČR seznámil přítomné s tvorbou strategie reformy psychiatrické péče, na níž participuje 40 odborníků. „Zapojili jsme všechny aktéry, kterých se duševní nemoc týká. Globálním cílem našeho snažení je zvýšení kvality života psychiatricky nemocných osob v oblastech zdravotní péče, zaměstnávání, vzdělávání, života v komunitě, bydlení a mnoha dalších,“ vysvětlil záměr projektu, na kterém ministerští specialisté pracují od září 2012. Momentálně běží první fáze, během níž je zajišťována tvorba standardů a metodik.

O příležitostech a rizicích reformy psychiatrie se zmínil ředitel nevládní organizace FOKUS Praha. „Optimismus, že jsme na tom v psychiatrické péči dobře, není na místě. Od 90. let říkáme, že reforma není třeba, vše prý vcelku funguje. V praxi ale vidíme, že opak je pravdou. V objemu financí na péči o osoby s duševními nemocemi jsme v Evropě na chvostu. Máme k dispozici jen velké nemocnice a léčebny, malou možnost tyto lidi zaměstnávat, chybí bydlení. Riziko rehospitalizace je vysoké. Zásadní je mezirezortní spolupráce. Hovořme proto raději než o psychiatrii o péči o duševní zdraví,“ apeloval Pavel Novák.

Závislostmi na návykových látkách a péčí o uživatele nelegálních drog se zabýval Petr Popov. Primář Kliniky adiktologie 1. LF UK a VNF popsal současný systém a také bariéry v komunitní péči o závislé: „Jde především o společenský problém. Lidé drogově závislí jsou nejméně akceptovatelnými sousedy. Z průzkumů plyne, že nemáme problém bydlet vedle tělesně handicapovaných nebo duševně nemocných osob, ale uživatelé drog jsou pro nás nepřijatelní. Odborníci navíc nepočítají s tím, že závislosti patří do oboru psychiatrie. A nejproblémovější je komunitní péče. Přístup ke službám je v České republice pro psychicky nemocné drogově závislé osoby nedostatečný.“

Vyšší formu chráněné dílny představila Valérie Souchard z Francie. Vedoucí zařízení Guipavas vyzdvihla potřebu najít psychiatricky nemocným lidem pracovní uplatnění. „Od května 2011 provozujeme v Bretani průmyslovou prádelnu, multiservisní dílnu a audiovizuální dílnu. Naši klienti udržují zeleň a provádějí administrativní činnosti. Upravili jsme jim pracovní dobu podle individuálních potřeb. Pro mnohé z nich je zaměstnání u nás odrazovým můstkem pro návrat do běžného pracovního prostředí,“ řekla V. Souchard. Projekt Asociace Les Genêts d’Or stojí na velmi úzké spolupráci s místními podniky a firmami, které nabízejí duševně nemocným lidem pracovní místa. „Vysvětlujeme jim, jaké psychiatrické onemocnění klienti mají, lámeme předsudky a snažíme se zaměstnavatele ujistit, že i nemocný člověk může zastat kvalifikovanou práci,“ shrnula V. Souchard.

Pohled na život psychiatricky nemocného člověka optikou rodiny a společnosti nabídla italská psycholožka Adelia Brioschi. Konstatovala, že o postižené osoby nelze pečovat bez opory ve velkých institucích, ale ani bez podpory rodin: „Nemocí svého člena je totiž postižena celá rodina. Často se stydí, tvoří si vlastní svět, izoluje se a je paralyzována. Je velmi zásadní nabídnout jí podporu, ukázat možnosti a pomoci jí překonat chaos, frustraci a často i vztek.“



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

FOTBALOVÝ TURNAJ

SLOVENŠTÍ FOTBALISTÉ SI ODVÁŽEJÍ Z OSTRAVY PRVENSTVÍ

Šest mužstev z Itálie, Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky se zúčastnilo 5. ročníku mezinárodního turnaje ve sjednocené kopané, který se konal ve Sportovním areálu Varenská v Ostravě 2. října. Tato část doprovodného programu Evropských dnů handicapu patří bezesporu k nejzajímavějším akcím. Kdo by totiž neměl rád fotbal! Zvláště, když fotbalisté se znevýhodněním spolu se svými zdravými spoluhráči nechávají na hřišti svá srdce.

„Vůbec jsem si nedokázal představit, jak takový turnaj vypadá. A byl jsem opravdu mile překvapen, když jsem kluky viděl. Mají velmi dobrou techniku a během celého turnaje podávali výkony, za které by se nemusel stydět ani profesionální fotbalista. Tleskám všem, dnes by si vítězné poháry zasloužil každý tým,“ řekl obránce Michal Frydrych z FC Baník Ostrava.

Z Ostravy si zcela zaslouženě odvážejí vítězný pohár mladí fotbalisté z Trenčína, na druhém místě skončili hráči z Polského Těšína a pomyslný bronz patří maďarskému týmu z Fés Györ. Na domácí mužstvo SK Medvědi zůstala „bramborová“ medaile, ale to nic nezměnilo na jejich obrovské radosti ze hry. Také letos byl vyhlášen nejlepší brankář turnaje – stal se jím Ondřej Šuráb z Ostravy. Nejlepším střelcem byl Mateusz Sojka z Polska a největší sympatie diváků, hráčů i organizátorů měl Ital Mirko Benini.

Ředitelka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová bezprostředně po slavnostním vyhlášení výsledků řekla: „Mohli jsme sledovat, že sport skutečně spojuje. Fair play a přátelská atmosféra během celého dne byla opravdu nakažlivá. Gratuluji všem, nejen vítězům. Některé zápasy byly hodně těžké a finálové penalty dramaticky napínavé. Na tom se shodli všichni, kteří letos přišli fandit a povzbuzovat.“



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

WORKSHOP

WORKSHOP EVROPSKÝCH DNŮ HANDICAPU UKÁZAL, KDE JSOU NEJVĚTŠÍ PROBLÉMY VE VZDĚLÁVÁNÍ A NEDOSTATKY V ZAMĚSTNÁVÁNÍ HANDICAPOVANÝCH LIDÍ

Na zkušenosti a poznatky z konference a semináře letošních Evropských dnů handicapu navázali 10. října během workshopu zástupci italské Cooperativa Sociale CILS Cesena, hosté z francouzských organizací Futura Cooperativa sociale socio-sanitaria onlus a Les Genets d Or a čeští odborníci převážně z Moravskoslezského kraje. Konstruktivní a věcná výměna názorů a příkladů dobré praxe ukázala, jak jsou problémy ve vzdělávání a zaměstnávání postižených lidí v jednotlivých zemích řešeny, jaká zákonná a systémová opatření jim pomáhají. Setkání se uskutečnilo v rámci projektu Inovační kompendium v systému zaměstnanosti osob se zdravotním postižením v mezinárodním kontextu (IKOZ) a na workshopu byly pregnantně definovány problémy, na které narážejí sociální pracovníci, pedagogové, zaměstnavatelé, samotní handicapovaní, ale také státní instituce a veřejná správa.

„Na jednu stranu máme dlouhodobý nedostatek pracovních míst pro lidi se znevýhodněním, na druhou stranu se potýkáme s neochotou postižených pracovat. Zaměstnavatelům v České republice sice ze zákona vyplývá povinnost handicapované zaměstnat, častěji však volí takzvané náhradní plnění,“ řekla Jarmila Hladilová z Úřadu práce – krajské pobočky v Ostravě.

Kristina Řeháčková z Charity sv. Alexandra, která se zaměřuje na lidi s duševním onemocněním, poukázala na fakt, že některé osoby s 1. stupněm invalidity nemají nárok na důchod, protože nemohou vykázat patřičně dlouhou odpracovanou dobu.

Podle Simony Balážové (manažerka projektu na podporu zaměstnávání handicapovaných) je nedořešen příspěvek, který je poskytován zaměstnavateli, pokud přijme osobu s postižením. Nárok na něj má totiž pouze 6 měsíců. Po jejich uplynutí bývá handicapovaný většinou propuštěn.

Navázat spolupráci s rodinou, aby podporovala handicapovaného člena v docházení do práce, tak jako to praktikují v zahraničí, navrhovala odborná sociální poradkyně Jana Mařinková.

Na malou motivaci hledat si zaměstnání a pravidelně do něj docházet upozornila Monika Jalůvková, sociální pracovnice. „Lidé se znevýhodněním se obávají, že když začnou pracovat, přijdou o důchod,“ uvedla M. Jalůvková.

„Vyhledávat možnosti, jak uplatnit na trhu práce handicapované osoby, je velmi složité. Zaměstnavatelé ve valné většině nechtějí jednat s opatrovníkem handicapovaného, ale s ním samotným nebo s námi. Ztrácejí zájem o zaměstnávání lidí, za které musí některé právní úkony řešit opatrovník,“ řekla Andrea Řeháčková z Čtyřlístku-Centra pro osoby se zdravotním postižením Ostrava.

Francesco Spoto z CILS Cesena řekl: „Naše organizace dostává od města zakázky a klienti je vykonávají jako služby. Takže zákazník nekomunikuje s handicapovaným, ale s námi. Je to oboustranně výhodné a prospěšné.“

Účastníci setkání se věnovali také nutnosti celoživotního vzdělávání handicapovaných. „Měli bychom si uvědomit, že i dospělí lidé se znevýhodněním potřebují kvalitní přípravu na práci,“ shodly se Olga Rosenbergerová, ředitelka Asociace TRIGON a Olga Krejčířová z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podle Krejčířové je největším nešvarem, že handicapovaní mají časovou prodlevu mezi vzděláváním a zařazením do práce. Během této doby ztrácejí mnohdy velmi těžce nabyté pracovní návyky, znalosti i tempo.

„Je třeba myslet na udržitelnost pracovních pozic a apelovat na úřady v tom smyslu, aby zaměstnávaly handicapované v rámci veřejných zakázek, případně si stanovily povinnost poskytnout část konkrétní zakázky formou služby sociálnímu podniku,“ řekla O. Rosenbergerová.

Ambasadorka sociálního podnikání Střední Morava Šárka Dořičáková uvedla, že takovýto závazek si může do směrnic dát kterýkoli úřad. „Například v Praze 12 nebo Mostě to funguje. Zakázku pak nezíská nejlevnější firma, ale místní komunita, která navíc sníží v regionu nezaměstnanost.“

„Podnik nebo firma, která ve Francii nezaměstnává stanovený počet handicapovaných lidí, je sankcionována ve výši 1 500násobku minimální mzdy,“ připomněl Hervé Jean Touffet. Také Itálie má vytvořený podobný systém represí. „Každý rok mají firmy povinnost zaslat úřadům informace o počtu míst pro zaměstnance se znevýhodněním. Pokud je nemají naplněny, platí pokutu 577 euro a dalších 280 euro za každý den,“ potvrdil Guiliano Galassi. Česká republika podle Jarmily Hladilové postupuje podobně, ovšem postihy jsou mnohem nižší – dosahují pouze 60 tisíc korun.

„Nízké sankce pro firmy a také fakt, že finance z těchto pokut se nevracejí zpět do sociálního systému, jako je tomu ve Francii, je skutečně velký problém v České republice,“ shrnula O. Rosenbergerová.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

VERNISÁŽ

SKVĚLÁ ITALSKÁ KÁVA I VERNISÁŽ PRACÍ HANDICAPOVANÝCH POLSKÝCH DĚTÍ. V MLÉČNÉM BARU NAPROTI TO ŽIJE!

Už druhým rokem v Ostravě láká hosty Mléčný bar NAPROTI, kde pracují osoby se zdravotním znevýhodněním. Účastníci letošních Evropských dnů handicapu, na kterých se o zaměstnávání lidí s handicapem diskutovalo v rámci odborného programu, nemohli jeho návštěvu vynechat. Mezinárodní delegace složené z Italů, Francouzů a Američanů zavítaly do tohoto oblíbeného sociálního podniku 9. října u příležitosti vernisáže výtvarných prací
s podtitulem Podívej, co se dá udělat. Autory vystavených kreseb, keramických andělů a dalších výrobků byli autističtí žáci a studenti Sdružení výchovně pedagogických center z polské Wlodzislawi.

„Toto místo je symbolem nejkrásnějšího vztahu zdravých lidí s handicapovanými. Je pro mě velikou ctí zahájit tuto výstavu. Jsem šťastná, že se v Ostravě nachází stále větší prostor pro česko-polskou spolupráci,“ řekla konzulka Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě Anna Olszewska.

Příjemnou atmosféru mléčného baru umocnilo vystoupení malé zpěvačky Agátky, vítězky festivalu polské dětské písně v Havířově, a také pravá italská káva, kterou vůbec poprvé mohli hosté v NAPROTI ochutnat.

„Musím moc poděkovat svému kolegovi a dlouholetému spolupracovníku z Itálie Guilianu Galassimu, který nám přivezl krásný dárek – kávovar italské výroby a také italskou kávu. Mléčný bar tak může rozšířit svou nabídku káv o lahodné a silné italské espreso,“ uvedla O. Rosenbergerová, ředitelka Evropských dnů handicapu a předsedkyně Družstva NAPROTI, které je zřizovatelem mléčného baru.

Nadšení z kvalitního kávovaru neskrývali ani obsluhující. „Je to nádherná pákovka na tři hrnky. Museli jsme samozřejmě absolvovat zaškolení profesionálním baristou, ale stálo to za to. Sami vidíte, že o mini šálky silné kávy je obrovský zájem a od zítřejšího dne můžeme tento lahodný nápoj servírovat každému, kdo k nám zavítá. Srdečně zveme!“ uvedl Karel Matysík.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2013

SOUTĚŽ „NAŠE EVROPA“

POHÁDKY, ZPĚV I TANEC PŘEDVEDLY DĚTI SPECIÁLNÍCH ŠKOL V SOUTĚŽI NAŠE EVROPA

Poslední akce Evropských dnů handicapu 2013 – vědomostní soutěže dětí se specifickými vzdělávacími potřebami – se v ostravské ZŠ Kpt. Vajdy zúčastnilo 66 žáků polských, českých a slovenských škol. Šestý ročník klání s názvem Naše Evropa, který se konal 11. října, má své vítěze, přesto z Ostravy-Zábřehu neodjížděl nikdo poražený.

„Letos jsme trochu změnili disciplíny a myslím, že jsme udělali dobře. Soutěž byla zábavnější a úžasným způsobem všechny účastníky rozpohybovala,“ řekla zástupkyně ředitele pořádající školy Hana Václavíková.

V první části žákovské týmy řešily znalostní test s deseti otázkami, druhou polovinu vyplnila kulturní vystoupení jednotlivých škol. Děti si připravily zpěv, recitaci, dramatizaci pohádky i povídání o svém městě, historii a lidových krojích. „Nádherné taneční vystoupení předvedli žáci ZŠ Těšínská z Ostravy, naši svěřenci zatančili na filmovou hudbu z Harryho Pottera,“ prozradila H. Václavíková.

„Každý rok zvítězí někdo jiný, takže i letošní pořadí bylo překvapením,“ uvedla zástupkyně ředitele. Hned dvě družstva získala stejný počet bodů. O první místo se tak rozdělily děti ze ZŠ Ukrajinská 19 z Ostravy-Poruby a ZŠ Kpt. Vajdy z Ostravy-Zábřehu. Třetí příčku obsadili chlapci a děvčata ze ZŠ speciální internátní z Prievidze.

Mezinárodní vědomostní soutěž naše Evropa podporuje vzájemné porozumění dětí a učí respektování odlišných kultur a zvyků. Jejím cílem je stírání rozdílů mezi handicapovanými a vytváření lepších podmínek pro jejich integraci v rámci Evropské unie.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

SEMINÁŘ

ZAČLEŇOVÁNÍ HANDICAPOVANÝCH OSOB NA TRH PRÁCE OVLIVŇUJÍ PŘEDSUDKY I LEGISLATIVA

Seminář EDH s názvem Chci pracovat, možnosti existují zahájila 9. října v Hotelu Imperial Olga Krejčířová z Ústavu speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Práce pomáhá překonat všechno, u znevýhodněných lidí to platí několikanásobně,“ řekla uznávaná česká speciální pedagožka.

„V Moravskoslezském kraji je momentálně zhruba 85 tisíc uchazečů o zaměstnání. Je skutečně složité najít práci, zvláště, jsme-li nějak v jejím výkonu limitováni. Úřad práce využívá pro tyto případy, kterých je asi 10 procent, aktivní politiku zaměstnávání. Skvělým příkladem dobré praxe je například Mléčný bar Naproti, v němž našlo uplatnění hned několik znevýhodněných osob,“ uvedla ředitelka Úřadu práce v ČR – krajská pobočka Yvona Jungová. O metodách zjišťování úrovně pracovního potenciálu a aplikaci závěrů psychiatrických vyšetření při posuzování vhodnosti a možnosti zařazení handicapovaných lidí do pracovního procesu hovořila zástupkyně přednosty Psychiatrické kliniky při Fakultní nemocnici Olomouc Anežka Ticháčková. „Důležitější je informace, co klient může dělat, než jaká má omezení. V současné době bohužel neprobíhá týmové posouzení schopností a možností člověka – ergodiagnostický tým obdrží zprávu psychiatra a nemůže tudíž posoudit jeho stav komplexně, s dalším konzultováním a zkoumáním,“ zmínila A. Ticháčková ve svém příspěvku „Význam ergodiagnostiky pro pozitivní hodnocení člověka“.

Italská delegace z FUTURA Cooperativa Sociale Socio-Sanitaria Onlus, Řím, popsala osobní asistenci v domácnostech, podporu školní integrace i uplatňování klientů v pracovním prostředí. „Pomáháme postiženým vypracovat životopis a prostřednictvím projektů vstupujeme na trh práce v kooperaci se sociálními službami města Řím,“ řekl Marco Pace. Podle Fabrizia Belelli je nejdůležitější naučit mladé lidi pracovat a dát jim možnost v zaměstnání pokračovat a dlouhodobě se uplatňovat.

Osvědčené metody a techniky v oblasti začleňování postižených osob na trh práce prezentovali také Italové z Cooperativa Sociale CILS, Cesena. Její zástupci informovali účastníky semináře mimo jiné o vedení postižených lidí až k získání zaměstnání, které má několik fází: přizpůsobení, integrace, rozvoj seberealizace a zapojení všech partnerů do osobního plánu.

Jak uvedl Francesco Spoto: „Podle zákona o začleňování handicapovaných osob do firem existuje povinnost zaměstnávat znevýhodněné osoby podle počtu zdravých zaměstnanců. V případě, že firmy tento zákon porušují, platí velmi výrazné pokuty.“

Marco Moretti, sociální pracovník Cooperativa Sociale CILS, Cesena (Itálie), uvedl příklady dobré praxe. „Když se procházíte naším městem, úplně běžně potkáte pracující handicapované společně se zdravými lidmi. Zajišťujeme úklid nemocnic, péči o veřejné prostory, zahrady i provoz malého obchůdku. Na doporučení sociálních služeb se handicapovaný dostává do Cooperativy, kde s ním vypracujeme individuální plán a připravíme ho k nástupu do zaměstnání,“ popsal M. Moretti.

Se specifiky pracovních potřeb zrakově postižených seznámila přítomné speciální pedagožka Univerzity Palackého v Olomouci Dita Finková. Zmínila se o rekvalifikačních střediscích i nedostatečných možnostech studia na českých středních a vysokých školách: „Při výběru školy a následně i zaměstnání je nutné brát na zřetel míru poškození zraku. Většina středních škol nabízí pro tyto studenty pouze manuální obory. Studium humanitních oborů existuje
prakticky pouze formou integrace.“

O tvrdých sankcích pro podniky, které nedodrží normu na zaměstnání handicapovaných osob, mluvil v příspěvku „Pracovní integrace osob s handicapem ve Francii“ také Hervé Jean Touffet, ředitel Zdravotně-sociálního centra Saint Pol-Taulé Les Genets d Or (Francie). „Podle zákona, který u nás platí od roku 2005, musíme pravidelně hodnotit, jaké profesní úrovně naši klienti dosáhli. Cílem je, aby se dostali do běžného pracovního prostředí,“ řekl mimo jiné H. J. Touffet.

Problematice neslyšících se věnovala Eva Souralová. „Hlavním faktorem, který ovlivňuje volbu studijního oboru a poté i povolání, patří úroveň komunikačních kompetencí. Jen velmi malá část neslyšících získá terciální vzdělání. České školství neumí tyto děti na budoucí povolání adekvátně připravit,“ upozornila ředitelka Ústavu speciálněpedagogických studií v Olomouci.

Závěrem si účastníci semináře vyslechli přednášku Olgy Krejčířové „Eliminace negativních dopadů profesní adjustace – benefity“. Zmínila se nejen o finančním přínosu, který člověk získá v zaměstnání, ale také o neocenitelnosti dalších faktorů. „Vždyť pracovní zařazení zlepšuje osobnostní pozice, kognitivní procesy, sebevnímání a společenské uplatnění lidí se znevýhodněním,“ řekla O. Krejčířová.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2013

PARTNEŘI

VE SPOLEČNOSTI CHYBÍ TOLERANCE, PODPORA STÁTU A VYUŽITÍ POTENCIÁLU HANDICAPOVANÝCH, MYSLÍ SI PARTNEŘI LETOŠNÍCH EVROPSKÝCH DNŮ HANDICAPU

Téměř třicet společností, firem, škol, neziskových organizací i zástupců mediální sféry podpořilo letošní Evropské dny handicapu. Ať už sponzorským darem, převzetím záštity nebo jiným způsobem, každopádně se přičinili o to, že EDH 2013 se svou úrovní a profesionalitou opět zařadily u odborné i laické veřejnosti k výrazně sledovaným akcím v republice. Zajímalo nás, proč považují partneři EDH 2013 otázky handicapovaných osob a jejich zařazení do života za důležité.

OTÁZKY:

  1. Proč podporujete právě Evropské dny handicapu?
  2. Domníváte se, že nabízená pomoc znevýhodněným a zdravotně postiženým je v České republice dostatečná?
  3. Kdybyste mohl cokoli změnit ve vztahu handicapovaných a zdravých lidí, co by to bylo a proč?

Tomáš Svrčina, specialista marketingu, Lázně Darkov, a.s.

  1. Nosná myšlenka tohoto projektu, stejně jako jeho zacílení, koresponduje s naším zaměřením a postojem k této problematice. Nemalou část klientely Lázní Darkov, a.s., tvoří právě osoby s handicapem, tudíž nám je otázka týkající se sociální problematiky velmi blízká. Našimi partnery jsou organizace, které letitě zpětně tuto akci podporují. Jsme rádi, že se k nim a k tomuto projektu můžeme připojit i my.
  2. S přibývajícím časem rozhodně pomoc samotná a její úroveň stoupá. Určitě je stále co vylepšovat či posilovat. Proto fandíme a podporujeme všechny, kteří jsou ochotni se podílet na pomoci osobám se zdravotním postižením.
  3. Určitě vzájemnou toleranci a přesvědčení o tom, že se mnohdy lidé s handicapem bez pomoci neobejdou. Toto uvědomění má obrovský potenciál a tvoří základ značného usnadnění běžného života postižených.

Petra Křivánková, specialistka marketingu a komunikace, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky

  1. VZP si vždy uvědomovala svoji společenskou odpovědnost a výjimečné postavení na trhu veřejného zdravotního pojištění. Součástí této společenské odpovědnosti je i pomoc a péče o osoby se zdravotním postižením. Jsme rádi, že se akce podobného významu můžeme účastnit a upozornit tak na nutnost pomoci občanům, kteří žijí mezi námi a k nimž se někdy naše společnost chová macešsky.
  2. Myslím si, že máme co dohánět. A to jak po stránce hmotné, tak i společenské. Musíme si uvědomit, že starost o občany s postižením znamená ve většině případů celodenní účast nejbližších, rodiny, přátel, příbuzných. Sociální dopady této pomoci se projevují například ve snížené životní úrovni rodin, které se o své nejbližší se zdravotním postižením starají. Často opouštějí zaměstnání a jsou tak v příjmech závislé na státu, což vede nutně k poklesu jejich životní úrovně a často i hmotné nouzi. Některá opatření ze strany státu v posledních letech tento stav ještě zhoršila. Z pohledu společenského dluhu je nutné si uvědomit, že občané se zdravotním postižením chtějí normálně žít a zařadit se do běžného života. „Zdravá“ většina společnosti se často z důvodu jakéhosi ostychu brání kontaktu se spoluobčany, kteří neměli tolik štěstí jako my.
  3. Určitě bych se zasadila o výrazné zlepšení hmotných podmínek pro osoby, které se starají 24 hodin denně – většinou celý svůj život – o spoluobčany se zdravotním postižením. Zde je role státu rozhodující. Podporovala bych jakékoli aktivity, které vedou k podpoře financování charitativních a jiných organizací, které pečují o tyto osoby. V pracovně právní oblasti bych uvítala legislativní kroky, které ještě více podporují vznik chráněných dílen a vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním omezením. Jde hlavně o finanční podporu a zvýhodnění zaměstnavatelů při vytváření těchto pracovních míst. Z pohledu společenského vítám jakoukoli podporu, jakékoli projekty, které zvyšují společenské povědomí o nutnosti začlenit osoby se zdravotním postižením do běžného života, do kontaktu se zbytkem společnosti.

Linda Ešková, Regional level, Communication CSR, RWE Česká republika a.s.

Společnosti skupiny RWE patří mezi nejvýznamnější partnery a dárce v České republice. Společnost Severomoravská plynárenská, a.s., člen skupiny RWE, tedy každoročně vynakládá v rámci regionu finanční prostředky na podporu kultury, sportu, školství, zdravotnictví, ochrany životního prostředí a na charitativní, humanitární nebo sociální činnost. Humanitární činnost RWE se zaměřuje zejména na pomoc dětem, seniorům a zdravotně handicapovaným. Projekt EDH náleží právě mezi tyto důležité projekty, jejichž podpora je v rámci charitativních projektů na prvním místě. Spolupráce na EDH v Ostravě je pro nás velmi významná, letos budeme partnery již čtvrtým rokem.

Svatopluk Aniol, ředitel, Čtyřlístek – centrum pro osoby se zdravotním postižením Ostrava, p. o.

  1. Čtyřlístek je největší příspěvkovou organizací statutárního města Ostrava v oblasti péče o zdravotně postižené občany. Bylo by tedy s podivem, kdyby se nezapojil do tak významné mezinárodní akce, jakou Evropské dny handicapu (EDH) jsou. V roce 2009 nás s paní Olgou Rosenbergerovou, hlavním organizátorem EDH, napadlo, že by bylo vhodné změnit tradiční zahájení, které se odehrávalo ve vstupní hale magistrátu. A shodli jsme se, že by to mohl být sport, protože lidé se zdravotním postižením velice rádi sportují. Zvolili jsme fotbalový turnaj, jelikož kopaná je velice oblíbeným a dobře organizovaným sportem. Nápad se setkal s velkým úspěchem a od roku 2010 je neodmyslitelným zahájením EDH. Turnaj má také vysokou mezinárodní prestiž. Je nejvýznamnějším turnajem ve střední Evropě z pohledu mezinárodní účasti. Jsou zastoupeny týmy Visegrádské čtyřky (Polsko, Maďarsko, Slovensko, ČR) a navíc každý rok přijíždějí také naši přátelé z Itálie. Čtyřlístek na Evropských dnech handicapu spolupracuje od samého počátku jejich existence, kdy se ještě jednalo o Českofrancouzské dny. Byli jsme jejich aktivními účastníky, organizačně i odborně jsme se podíleli na několika konferencích či seminářích, v prvních letech této nové tradice jezdili naši zaměstnanci sbírat cenné zkušenosti do zahraničí, zejména do Francie.
  2. Systém v ČR funguje tak, že v podstatě po celý rok „bojujeme“ o peníze na zabezpečení poskytovaných sociálních služeb. Čtyřlístek je příspěvková organizace města a má tak výhodu v tom, že zřizovatel se stará o své organizace a i z pohledu financování se v rámci svých možností chová vstřícně. Co však určitě chybí, jsou pracovní příležitosti pro zdravotně postižené. Pro mentálně postižené je pak situace zoufalá. Přitom hovoříme o transformaci sociálních služeb, jejímž jádrem je zařazení člověka se zdravotním postižením do života v přirozeném prostředí. K tomu však nestačí postavit nový dům, poskytnout hezký byt, zajistit stravování. Tito lidé také potřebují smysluplně naplnit svůj volný čas. A pro významnou část z nich by to mohla být práce. Samozřejmě, že vzhledem ke svému postižení nemohou většinou odvést srovnatelný výkon se zdravým člověkem, přestože chuť a snaha jim většinou nechybí. Proto zájem o jejich zaměstnávání je minimální. Schází tady jasná stimulační politika státu ve prospěch „ochotných“ podnikatelských subjektů.
  3. Pořád vnímám jako největší problém pohled veřejnosti na lidi se zdravotním postižením. I mnozí z těch, kteří jim pomáhají, pohlížejí na ně jako na „chudáčky“, které je třeba hlavně politovat. Ale to lidé s postižením nepotřebují, ani nechtějí. S potřebnou podporou a pomocí mohou prožít často šťastnější život než mnozí zdraví lidé, protože jejich představy o spokojeném životě jsou mnohem skromnější než u většiny z nás. Navodit změny však nepomohou konference a odborná školení pro ty, kteří to chápou. Tady mají stále velký dluh hromadné sdělovací prostředky, zejména televize, protože většinou předkládají smutné příběhy, vyvolávající lítost a následnou spoluúčast občanů formou různých darů, zejména finančních. Lidé projeví solidaritu, přispívají a vlastně tak nahrazují stát, který už dávno měl zasáhnout.

Yvona Jungová, ředitelka, Úřad práce ČR – krajská pobočka v Ostravě

  1. Evropské dny handicapu se mimo jiné zaměřují na řešení problematiky uplatnění osob se zdravotním postižením na trhu práce. Jelikož Moravskoslezský kraj patří ke krajům s nejvyšší nezaměstnaností a volných pracovních míst máme pro tyto osoby trvale nedostatek, považujeme za velmi přínosné zabývat se touto problematikou, navíc za účasti řady odborníků jak z České republiky, tak ze zahraničí. S Asociací TRIGON spolupracujeme od roku 2006 a máme s ní velmi dobré zkušenosti v oblasti zajišťování pracovní rehabilitace i při vytváření nových pracovních míst.
  2. Velkou rezervu shledáváme u značné části zaměstnavatelů, neboť se často setkáváme s neochotou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, přestože mohou využít některého z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, který úřad práce může poskytnout.
  3. Uvědomění si, že každý z nás se může stát osobou se zdravotním postižením. Umožnit handicapovaným získat zaměstnání s ohledem na jejich zdravotní omezení. Brát zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako krédo společnosti.

Igor Fojtík, vedoucí Katedry tělesné výchovy PdF, Ostravská univerzita v Ostravě

  1. Ostravská univerzita se zapojuje do různých projektů jako iniciátor (řešitel) i jako spolupracující subjekt. Zapojují se vždy konkrétní katedry, případně celé fakulty. KTV PdF OU se zapojuje tím, že pomáhá organizovat prostřednictvím studentů mezinárodní fotbalový turnaj handicapovaných. Považuji to za prospěšné a užitečné zejména pro studenty, kteří se tak mají možnost seznámit s pohybovou aktivitou a životem „jiné“ skupiny osob, než s jakou běžně přijdou do kontaktu. Osobně se domnívám, že tato akce je výjimečná akcentováním lidskosti, která se projevuje v komunikaci handicapovaných s ostatními lidmi.
  2. Na tuto otázku nedokážu odpovědět. Nemám dostatečné informace a dojem, který mám, může být významně zkreslen. Myslím ale, že za poslední dobu se dělá v této oblasti velký kus práce. Jestli je to dostatečné, nedokážu posoudit.
  3. Otázka je velmi hypotetická a taková bude i odpověď. Největší nejasnosti a případné rozpory mohou podle mě vznikat z obavy nebo strachu z neznámé situace, prostředí nebo lidí. Informovat můžete někoho různými způsoby, ale aby to v něm zanechalo nějaké stopy, tak by bylo nejlépe, kdyby měl s neznámou situací osobní zkušenost. Proto kdyby to šlo a člověk si mohl sám prožít život handicapovaného – alespoň jeden den, tak by to asi vedlo k velkému pokroku v této oblasti.

Anna Olszewska, generální konzulka Polské republiky v Ostravě

  1. Generální konzulát Polské republiky v Ostravě podporuje Evropské dny handicapu především proto, že je to nesmírně důležitá a významná iniciativa, mající hluboký význam. Odpovídá nejdůležitějším výzvám současného světa, jakými jsou péče a pomoc znevýhodněným a zdravotně postiženým. Aktivity ve prospěch handicapovaných jsou zároveň povinností zdravých lidí vůči osobám, které jsou plnoprávnými členy společnosti, avšak jejich osud je omezil v každodenních činnostech a potřebují pomoc a podporu. Handicap je důsledek nehod, nemocí, vrozených vad. V dnešní době na celém světě žije kolem 500 milionů handicapovaných lidí. Proto také povinnost vůči nim se týká všech společenství. Díky iniciativám jako Evropské dny handicapu, spojuje péče o znevýhodněné a zdravotně postižené osoby všechny národy ve společném úsilí o jejich prospěch. Také Polsko a Českou republiku. Bohatého programu každoročních Evropských dnů handicapu se účastní zástupci z polských úřadů a institucí působících v této oblasti, také v oblasti administrativy, kultury či výchovy a vzdělání. Patří také k nejdůležitějším úkolům Generálního konzulátu v rámci rozvoje dvoustranné polskočeské spolupráce. Naše podpora je zároveň projevem uznání více než dvacetileté působnosti Asociace TRIGON, která soustřeďuje své úsilí na prezentaci celé škály možností a forem podpory a pomoci lidem nemocným, na využití veškerých prostředků a oblasti působnosti za účelem nalezení optimálních způsobů pro zachování jejich samostatného, aktivního a tvůrčího života.
  2. S velkým uznáním jsem zaznamenala a nadále sleduji také ve zdejším regionu mnoho důležitých a potřebných iniciativ a aktivit, které jsou důkazem, že Česká republika přikládá pomoci handicapovaným lidem mimořádný význam. Vyjadřuji hlubokou úctu záměrům, projektům a aktivitám tohoto druhu, ať už se jedná o působnost Asociace TRIGON, Centra pro osoby se zdravotním postižením Čtyřlístek či občanského sdružení na podporu umělecké a sociální integrace občanů se zdravotním handicapem Bílá holubice.
    V České republice, ale i v Polsku byly zavedeny systémy, které podporují osoby znevýhodněné a zdravotně postižené, jak ze strany státu, samosprávných orgánů a veřejně prospěšných organizací, tak celé řady různých forem společenského života. Jejich výsledkem je viditelná koncentrace snahy mnoha subjektů při vytváření přijatelných přátelských a otevřených řešení, které vedou k co nejlepšímu začlenění handicapovaných do společnosti.
    Mnohaleté úsilí nás dovedlo ke změně způsobu vnímání lidí s handicapem. V dnešní době si veřejnost uvědomuje nezbytnost vytvářet pro handicapované základy k jejich úplnému začlenění do každodenního života. Měli by mít usnadněný přístup ke specializované péči a službám, stálou zdravotní péči, možnost získávat vzdělání, selektivní způsobilost a možnost zaměstnání.
    Vytváření kompendií, souboru znalosti o používání nástrojů na podporu handicapovaných osob, prezentace novodobých myšlenek, které jsou jim nakloněny, to jsou jedny ze základních úkolů všech subjektů působících v této oblasti.
  3. Především je potřeba neustále usilovat o zlepšování životních podmínek handicapovaných lidí, vyvíjet adaptační programy a snažit se také prolamovat veškeré bariéry – organizační, technické, ale především ty mentální. Ty, které odddělují svět lidí s handicapem od zdravých. Nejdůležitější však zůstává rozvíjet u široké veřejnosti vědomí, že pomoc disfunkčním osobám je nezbytná za účelem mobilizovat veškerou jejich sílu, potenciál a schopnosti, které si uchovali, aby si dovedli poradit se svým znevýhodněním či postižením v každodenním životě. Ráda bych, aby handicapované osoby nepociťovaly to, co je často jejich údělem – pocit osamění a odmítnutí. Naopak, aby každého dne cítily podporu a zadostiučinění ze strany společnosti a institucí pro ně ustanovených. Abychom všichni vyvíjeli úsilí k jejich pocitu, že jsou to lidé hodnotní, potřební, lidé, které máme rádi.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

NEFORMÁLNÍ ROZHOVORY

V NEFORMÁLNÍCH ROZHOVORECH ZAZNĚLO MIMO JINÉ, ŽE BEZ SPECIÁLNÍCH PEDAGOGŮ JE INTEGRACE DĚTÍ A MLÁDEŽE S HANDICAPEM NEMYSLITELNÁ

Týden Evropských dnů handicapu dal odborníkům na vzdělávání a zaměstnávání handicapovaných lidí prostor nejen pro pronášení příspěvků zpoza řečnického pultíku, ale také možnost setkat se neformálně u šálku kávy či diskutovat v rámci workshopu. Ačkoli se do Ostravy sjely osobnosti z USA, Francie, Itálie, Maďarska i Slovenska, na jednom se shodli všichni – integrovat znevýhodněné děti a mládež je možné pouze citlivě a s ohledem na jejich možnosti a schopnosti. Mimo zasedací sály také například zaznělo:

„Evropské dny handicapu, dříve Česko-francouzské dny, mají zásadní vliv na vnímání problematiky znevýhodněných spoluobčanů. Před dvaceti lety jsme obdivovali francouzské kolegy, stejně tak oni obdivovali entuziasmus a nadšení našich pracovníků při práci s postiženými dětmi a mládeží. Teď můžeme s klidným svědomím říci, že jsme je v komplexní péči o tyto děti dohnali. Jediné, co nám ještě schází, jsou finanční prostředky. Velmi mně vadí, že do debaty ohledně integrace handicapovaných dětí v České republice vstupují diletanti a fundamentalisté, kteří vidí pouze obrovské peníze z Evropské unie, nikoli zájmy a potřeby samotných dětí a organizací, které o ně pečují. Závěry konference, které budou výborným vodítkem pro rozhodování v parlamentu při novelizaci školského zákona, jsou přitom jednoznačné – integrace bude možná až po vytvoření podmínek, a to ještě ne u všech dětí.“ – Jaroslava Wenigerová, zakladatelka Česko-francouzských dnů, bývalá poslankyně

„Pokud se týká zaměstnávání handicapovaných, musím říct, že situace na Ostravsku není nijak růžová. Stejně, jako je málo míst obecně pro všechny zájemce, ani pro ty znevýhodněné jich není nadbytek. Úřad práce momentálně realizuje jeden projekt na podporu zaměstnávání handicapovaných, druhý je vyhlášený. Velice dobrou spolupráci máme s Asociací Trigon, a to zejména v pracovní rehabilitaci. Pozitivní také je, že nový ministr práce a sociálních věcí je velmi nakloněn větší spolupráci se zaměstnavateli. Proto byly posíleny úřady práce o specialisty, kteří budou mít na starost kontaktování zaměstnavatelů a vyhledávání možných pracovních příležitostí, a to i pro handicapované.“ – Yvona Jungová, ředitelka Úřadu práce v ČR – krajská pobočka Ostrava

„Vždy musíme brát ohled na schopnosti dítěte, jak moc rychle jde dopředu. Velice důležitá je také spolupráce s rodinami postižených dětí. Často trvají na integraci dítěte do běžné školy za každou cenu, ne vždy je to však možné nebo potřebné. S nevhodně zvolenou integrací už máme bohužel i špatné zkušenosti. Dítě, které se ze školy musí vrátit do zdravotněvýchovného ústavu, to bere jako svou prohru. Je proto nezbytné doplnit systém integrace a
jejího vyloučení o mezistupeň, integraci částečnou, přizpůsobivou…
České republice bych doporučila najít více forem a modelů zapojení dětí a mládeže do vzdělávání. Není jeden jediný a nejlepší způsob. Pro některé dítě s handicapem je důležité uznání, kterého se mu dostane prostřednictvím školního vzdělání, u někoho to bude spíš chování, někdo dá přednost praktickým zkušenostem a dovednostem. Nesmíme ale zapomenout, že v dnešní době totální inkluze máme stále nedostatek vyškolených a kompetentních vyučujících. A je to právě speciální pedagogika, která musí být doplňujícím faktorem ve vzdělávání pedagogů.“ – Martine Galliou-Jubil, vedoucí zdravotně-vzdělávacího ústavu pro děti a mládež od 6 do 20 let z Les Genêts d‘ Or, Francie

„Evropské dny handicapu vnímám jako přínosnou výměnu zkušeností a také posilování odborného názoru, že integrace dětí s handicapem nesmí být prováděna bezhlavě a neodborně. Vždy musíme dbát na to, které dítě integraci unese a které ne. O inkluzi slýcháme od lidí, kteří se speciální pedagogikou nikdy nepřišli do kontaktu, nevidí, co je podstatné a jak je potřeba získat patřičnou odbornost.
Bohužel musím říct, že vedoucí fakult českých vysokých škol stále nepochopili, že je potřeba, aby i běžní fyzikáři, matematici a češtináři byli vzděláni ve speciální pedagogice. Jen populisté tvrdí, že všechny děti lze integrovat. Nevědí, co říkají.“ – Jiří Pilař, Asociace speciálních pedagogů ČR

„V Itálii velice dobře funguje spolupráce úřadů a sociálních družstev. Obec si uvědomuje, že pokud dá zakázku nám, postaráme se o její provedení, zaměstnáme lidi s handicapem a oni pak nebudou žádat finanční podporu, protože si sami peníze vydělají.
Každá firma má podle své velikosti ze zákona povinnost zaměstnat také adekvátní počet handicapovaných osob. Pokud tak nečiní, čekají ji výrazné sankce. Má ale možnost dát zakázku sociálnímu družstvu a my už se o pracovníky postaráme. Je to výhodné pro všechny.“ – Francesco Spoto, pedagog, Cooperativa Sociale CILS, Cesena, Itálie



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK – POZVÁNKA

KŘIŠŤÁLOVÉ KAMÍNKY BUDOU PŘEDÁNY TĚM, KTEŘÍ MAJÍ ZÁSLUHU NA ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTA LIDÍ S HANDICAPEM

Slavnostní a velmi očekávanou akcí Evropských dnů handicapu je každoročně večer, na němž jsou předána prestižní ocenění evropského významu. Křišťálový kamínek opět získají, letos už poosmé, osobnosti, jež se zasloužily o rozvoj a pomoc handicapovaným lidem i výjimeční lidé s handicapem.

V úterý 8. října ho na pódiu společenského sálu Domu kultury města Ostravy převezmou čtyři mimořádné osobnosti. „Rozhodování, komu Křišťálový kamínek předáme, bylo opravdu těžké. Z došlých 44 nominací by si uznání zasloužili úplně všichni,“ uvádí ředitelka Evropských dnů handicapu Olga Rosenbergerová.

Diplomy a věcné ceny získají také výherci výtvarné soutěže Jsem občanem Evropy. „Původně jsme chtěli ocenit 10 kreseb, ale dorazily jich dvě stovky a byly bez výjimky tak úžasné, že jsme se nakonec rozhodli vyhlásit výherců rovnou 15,“ říká O. Rosenbergerová.

Poděkovat oceněným za jejich práci i životní postoje a příklad, který dávají ostatním, přijdou nejen představitelé měst, kraje, firem a neziskových organizací, ale také celá řada umělců. Posluchače Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava, která jedinečným způsobem pečuje o lidi s handicapem všech věkových skupin, zpěváky Radovana Grubera a Adama Blažka, doprovodí skupina Teamate a smyčcové kvarteto členů Janáčkovy filharmonie. Píseň O. Murse Army of Two a P. McCartneyho The End Of The End nastudovali s ředitelkou Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava Miloslavou Soukupovou.

O nevšední oživení večera se postará Cirkus trochu jinak a studenti ostravské konzervatoře, kteří se pod vedením principála Václava Pokorného učí už čtvrtým rokem umění pouličních bavičů a artistů.

Závěr večera bude patřit mladé česko-irské kapele Sonic Halo. „Náš styl se těžko popisuje, každá skladba je jiná, vychází z jiných emocí,“ říká houslistka a zpěvačka Daniela Kilduff. Benefiční aktivity a akce na podporu potřebných lidí nejsou pro toto uskupení ničím novým. A právě proto na pódium ve finále přizvou oblíbený Trigon Band, kapelu ostravských handicapovaných hudebníků. „V hudbě je úplně jedno, jaký kdo je. Jakmile začneme hrát, všechny rozdíly se stírají, sladíme se a nezáleží na tom, kdo má jaký zdravotní problém. Hudba je velmi osvobozující,“ uvádí D. Kilduff.

Trigon Band dal dohromady před pěti lety Jiří Neduha. Dnes už jedenáctičlenný soubor vydal právě v těchto dnech své druhé CD a koncertuje na pódiích ostravských klubových scén stejně jako v domovech důchodců nebo výtvarných galeriích. „Jsme výborný tým, a to nejen jako interpreti, ale i autoři. Naši hudebníci se začínají osmělovat a nosí nádherné písničky. Rozhodně mají ostatním co říct,“ říká vedoucí souboru a kytarista J. Neduha.

Společenské události bude předcházet tradiční Jarmark ve foyer Domu kultury města Ostravy. Od 13 hodin poskytne prostor pro prodejní výstavu výrobků lidí s handicapem. Tentokrát přijede svou činnost a práci prezentovat desítka organizací, mezi nimi poprvé i Italové z Cooperativa Sociale Cils.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2013

KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK

KŘIŠŤÁLOVÉ KAMÍNKY JSOU ROZDÁNY. ČTYŘI NOSITELÉ TOHOTO OCENĚNÍ NESKRÝVALI RADOST A DOJETÍ

Tak jako nejlepší filmy a herci mají své Oscary, divadlo své Thálie, muzikanti Grammy, svět, jehož zájmem je život, práce i péče a pomoc handicapovaným a znevýhodněným, má své Křišťálové kamínky. Večer 8. října byly ve společenském sále Domu kultury města Ostravy předány už poosmé.

Čtyři nositelé letošních křišťálových cen netajili svou radost i dojetí. „Je to krásný pocit. Moc děkuji. Znamená to pro mě, že co dělám, má smysl. Ale nemohu zapomenout ani na báječné kolegy, bez nich by má práce nebyla tak pohodová. Velmi mě podporují,“ řekla na pódiu Libuše Gajdová, muzikoterapeutka z ostravského Domova na Liščině.

Za náročnou a obětavou práci všem, kteří se lidem s postižením věnují, a také samotným handicapovaným, bouřlivě děkovalo nejen publikum. Mezi gratulanty byli také umělci z Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava, skupina Teamate, smyčcové kvarteto členů Janáčkovy filharmonie, studenti Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, kapela Sonic Halo a Trigon Band.

Křišťálový kamínek 2013: Osobnosti za dlouhodobou práci a mimořádné výsledky ve prospěch osob s handicapem

ANNA KOLEKOVÁ

Paní Annu Kolekovou postihla před více než deseti lety Parkinsonova choroba, která ji časem připravila o možnost vykonávat své zaměstnání. Tehdy napřela veškeré síly k pomoci ostatním – stejně nemocným lidem – vstoupila do organizace Společnost Parkinson, aktivně pracovala pro ostravský klub jako členka výboru a členka revizní komise.

Díky A. Kolekové se dnes parkinsonikové intenzivně setkávají na rekondičních pobytech i besedách, předávají si zkušenosti nejen v rámci republiky, ale i s polskými kolegy. Paní Koleková pomáhá také seniorům a s oblibou říká: Není důležité, kolik let člověk žije, důležité je, jak je prožívá.

LIBUŠE GAJDOVÁ

Paní Libuše Gajdová pracuje téměř 15 let v ostravském pobytovém zařízení pro osoby se zdravotním postižením Domov na Liščině. Intenzivně a obětavě se se svými svěřenci věnuje muzikoterapii a multismyslové terapii snoezelen. Velmi oblíbené jsou její hodiny s africkými bubny, na jejichž základech vznikla před šesti lety hudební skupina Rytmy, kterou paní Gajdová vede a úspěšně spolu vystupují v České republice i Polsku. Klienty zapojuje také do aktivit Knihovny města Ostravy – seznamují se s počítači, půjčují si knihy, audiovizuální nahrávky, navštěvují koncerty a výstavy. Poznatky a zkušenosti ochotně předává kolegům a kolegyním na seminářích, které organizuje Domov na Liščině.

Křišťálový kamínek 2013: Osobnosti s handicapem – za mimořádný čin nebo aktivitu

HEŘMAN VOLF

Pan Heřman Volf je sportovec tělem i duší, kterého před sedmi lety potkalo osudové zranění páteře. Díky svému odhodlání, podpoře rodiny a přátel se ke sportu po necelém roce od úrazu vrátil. V letech 2009-2012 uskutečnil na kole cesty do čtyř světových stran, vždy na podporu znevýhodněným lidem a také jako propagaci aktivního života s handicapem. V loňském roce založil občanské sdružení Cesta za snem, pod jehož hlavičkou pořádá akce na podporu dětí s amputacemi. Je autorem myšlenky unikátní čtyřdenní cyklistické non-stop štafety Opel handy cyklo maraton, která podporuje lidi krátce po usednutí na invalidní vozík.

Pan Heřman Volf spolupracuje s neziskovými organizacemi i nemocnicemi v celé republice, přednáší ve školách,
rehabilitačních ústavech… Říká, že každý si po usednutí na vozík musí najít něco, v čem se najde. On se našel v pomoci ostatním.

Křišťálový kamínek 2013: Osobnosti – za dlouhodobé prosazování práv občanů se znevýhodněním v evropském kontextu

LIBUŠE LUDÍKOVÁ

Děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Palackého Olomouc Libuše Ludíková se celoživotně a nad rámec svých pracovních povinností vysokoškolského pedagoga aktivně podílí na prosazování práv občanů se znevýhodněním
nejen v tuzemsku, ale i v evropském a celosvětovém kontextu. Její přednášky a odborná vystoupení, která realizuje na konferencích a sympoziích v evropských městech, výrazně podporují práva handicapovaných osob, přinášejí nové pohledy a nabízejí prostor pro mezinárodní diskuze. Paní Libuše Ludíková pracuje s vysokou mírou empatie a zaujetí ve vztahu k osobám se zdravotním postižením.

Výtvarná soutěž Jsem občanem Evropy

Odborná komise vybrala z 200 došlých prací 14 kreseb dětí a mládeže do 26 let, z nichž jedna byla společným dílem šesti malých autorů.

  • Petr Kučera, 17 let, obrázek „Lidé kolem mě“
  • Jiří Chytil, 8 let, obrázek „Každý je jiný – žijeme v Evropě spolu“
  • Vlastimil Sýkora, 9 let, obrázek „Moje nožičky“
  • Petr Mažgut, 25 let, obrázek „Počet obyvatel“
  • Miroslav Hrabal, 24 let, obrázek „Můj výlet po Evropě“
  • Adéla Šustrová, 26 let, obrázek „Klauniáda s vlajkami“
  • Magdaléna Vaňková, 18 let, obrázek „Svět je krásné místo“
  • Jiří Ježek, 18 let, obrázek „Evropa mýma očima“
  • Lucie Hřibová, 8 let, obrázek „Evropa miluje koně“
  • Adéla Harvišová, 11 let, obrázek „Tradice a zvyky Evropy“
  • Zuzana Jersáková, 23 let, obrázek „Moje město“
  • David Rüll, 10 let, obrázek „Ptáček“
  • Patrik Orel, 12 let, obrázek „Na výletě ve Švýcarsku“
  • Kolektivní práce 6 žáků ZŠ Kpt. Vajdy, Ostrava-Zábřeh, obrázek „Hřiště – volný čas dětí v Evropě“ – Eva Čonková, Ladislav Lavička, Ondřej Roman, Anna Adamíková, Lukáš Pažický a Robert Kukulka

Zvláštní cena:

  • Roman Khol, 47 let, dílo „Evropa“



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2013

KONFERENCE

Největší rozdíly mezi Českou republikou, USA a Francií jsou v objemu finančních prostředků, které jsou určeny na vzdělávání mentálně postižených

DĚTI A MLÁDEŽ S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM MAJÍ STEJNÁ PRÁVA NA VZDĚLÁNÍ, ALE SPECIFICKÉ POTŘEBY

Na programu konference Evropských dnů handicapu 2013 se výměna zkušeností se vzděláváním dětí a mládeže s mentálním postižením neobjevila náhodou. Toto téma je totiž stále mimořádně aktuální. Účastníky celodenního setkání, které se uskutečnilo 8. října v ostravském Hotelu Imperial, seznámili s praxí, postupy a metodami vzdělávání handicapovaných odborníci z Francie, USA a České republiky.

Jak řekl v úvodu Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů, ušla naše země ve vzdělávání dětí s mentálním postižením za posledních 20 let sice ohromný kus cesty, přesto je otázka, co dál, žhavější než v minulých letech. V souvislosti s připravovanou novelizací školského zákona byla nejčastěji používanými slovy na konferenci EDH 2013 integrace a evaluace.

„Přeji si, abychom byli dobře připraveni na dobu, kdy se bude na téma vzdělávání těchto dětí diskutovat v Parlamentu ČR. Závěry z této konference nám bezesporu poskytnou důležité informace a silné argumenty,“ řekla Jaroslava Wenigerová, bývalá poslankyně.

Příspěvek nestorky české speciální pedagogiky Ivy Švarcové „Vzdělávání žáků s těžší mentální retardací“ přednesla Eva Brychnáčová. Shrnula historický vývoj péče o handicapované děti a mimo jiné uvedla: „Do roku 1989 u nás bylo vzdělávání těchto osob minimální, žáci byli v podstatě ze vzdělávání vylučováni. Od té doby se podařilo dosáhnout výrazného zlepšení. Ale pokud vejde v platnost novela školského zákona, budeme nuceni mnoho věcí, které velice dobře fungují, zrušit. Chystaná integrace je jistě dobrá věc, ovšem není možné ji uplatňovat plošně.“

„Quo vadis, speciální pedagogiko?“ – ptala se ve svém příspěvku speciální pedagožka Marta Teplá. „Současné přešlapování na místě a polemiky, kam se má speciální pedagogika ubírat, mě nenechávají klidnou. Dokumenty a vládní strategie, kterými se naše činnost řídí, jsou protichůdné a vnáší mezi speciální pedagogy zmatek.“ M. Teplá zdůraznila také význam aktivačních center, která by měla pomoci uplatnit nárok na celoživotní vzdělávání handicapovaným osobám. „V současné době jsou ve všech krajích České republiky ověřovány projekty těchto center. Jejich činnost je přizpůsobena žákům s těžkým mentálním postižením a autismem. Nabízejí například kurzy přípravy pokrmů, pěstitelských, chovatelských a technických prací, lidových řemesel nebo obsluhu multimédií. Přála bych si, aby jejich existence byla zahrnuta i v novelách zákonů, které se budou teprve připravovat. Pak by mohla mít podobné zařízení každá základní speciální škola, což by byl pro celoživotní vzdělávání těžce mentálně postižených obrovský přínos,“ řekla M. Teplá s tím, že speciální pedagogika a psychopedie v České republice má podobu rozmělňování celé této oblasti, a to jak ve vzdělávání žáků s mimořádným nadáním, tak i se sociálním znevýhodněním. „Pokud se mají rušit speciální školy, kde získají patřičné vzdělání pedagogové běžných škol, kam se budou tyto děti integrovat? Metody práce s těžce zdravotně postiženými žáky zatím v žádných studijních programech vysokých škol nefigurují,“ uzavřela M. Teplá.

Ředitel brněnské Mateřské školy speciální, Základní školy speciální a Praktické školy Petr Hanák seznámil kolegy s možnostmi vzdělávání žáků s těžším zdravotním postižením. „Samozřejmě je možné vzdělávat těžce mentálně postižené žáky v běžné základní škole, ale dostane se jim v ní potřebného komfortu? Mám na mysli individuální logopedickou péči, hiporehabilitaci, canisterapii, arteterapii, stimulaci snoezelen. Naše škola je schopna takovou
nabídku poskytnout,“ uvedl P. Hanák.

„Dotazy, které si kladete v České republice, si klademe i my,“ zahájila svou prezentaci Martine Galliou-Jubil, vedoucí zdravotně-vzdělávacího ústavu pro děti a mládež od 6 do 20 let z Les Genêts d‘ Or ve Francii. „Integrace je výborná věc, ovšem musí být kvalitně připravena,“ řekla M. Galliou-Jubil. Asociace, ve které pracuje, se stará o 1 685 klientů. Poskytuje jim nejen vzdělání a výchovu, ale nabízí mnoho podpůrných služeb, jako je doprovod při sportovních, výtvarných a dalších aktivitách klientů.

O mezinárodní spolupráci při vzdělávání hovořil speciální pedagog Střední školy, Základní školy a Mateřské školy ve Frýdku-Místku Jan Vavřička. Kontakty a výměna zkušeností s příspěvkovou organizací Margaret K. Lewis School v USA jsou oboustranně prospěšné a posouvají obě instituce stále kupředu.

„Budování inkluzivního prostředí – poskytování služeb studentům v rámci obecného vzdělávání“ bylo tématem příspěvku Amandy Felty, speciální pedagožky Amundsen High School z Chicaga (USA). Škola poskytuje vzdělávání 1 400 studentům (přes 200 studentů se specifickým vzděláváním), z velké části ekonomicky znevýhodněným. Služby jsou poskytovány jedním z následujících způsobů: konzultování (student je umístěn do třídy, ale není mu poskytována přímá služba s kantorem speciálního vzdělávání), vyučování se spolupracujícím týmem (studentovi je poskytována služba kantora speciálního vzdělávání v běžné třídě), oddělené třídy (student dostává přímou službu od kantora speciálního vzdělávání ve třídě žáků výlučně se speciálními potřebami) nebo zdroje (škola vypracovává model zdrojů pomoci studentům v rámci umísťování do nejméně omezujících prostředí. Tato třída poskytne studentům, kteří se přemisťují do méně omezujícího prostředí další osobní asistenci během přechodu).

„Když dítě neví, jak číst, učíme ho číst. Když neví, jak plavat, naučíme ho plavat, když neví, jak se chovat – co uděláme? Potrestáme ho, nebo ho to naučíme?“ položila ve svém příspěvku „Podpora pozitivního chování“ řečnickou otázku odbornice z Margaret K. Lewis School Panama City z Floridy (USA) Ruth Crowell. Cílem školy je pomoci studentům učit se dovednosti, zamezit problémům v chování a vyhýbat se trestům. „Na studenta nedohlíží jen jeden učitel, ale celý tým. Místo toho, aby se žák choval negativně, vedeme ho k tomu, jak si říct, co potřebuje,“ vysvětlila speciální pedagožka. Její kolegyně, Rita Carlson, dodala: „Učíme studenty pravidla, která na začátku roku společně vytvoříme. Naším maskotem je orel, symbol volnosti a letu.“

O zkušenosti z práce s handicapovanými dětmi a mládeží ve školní knihovně se podělila knihovnice ze stejné školy v Panama City na Floridě (USA): „Naše mediální centrum slouží nejen studentům, ale také lidem z okolí. Využíváme interaktivní tabule, společné čtení doplněné obrázkovými symboly a pomůckami, dotykové obrazovky i malé televizní studio.“ Video prezentace Bruce Koepa, speciálního pedagoga Margaret K. Lewis School Panama City (USA) konferenci ukončila. Vytváření možností pro využití volného času v rámci komunity připomnělo důležitost běžných pracovních činností, potřebu základních návyků a nutnost zapojení studentů do veřejného života.

„Utvrdili jsme se, že naši práci neděláme špatně. Příliš velké rozdíly mezi námi a Spojenými státy americkými nebo Francií ve vzdělávání handicapovaných dětí není. Největší rozdíl vidím v objemu financí, které jsou této problematice věnovány,“ řekl v bloku diskuzí Jiří Pilař (předseda Asociace speciálních pedagogů) s tím, že to, co nám ale schází, to je týmová mezioborová spolupráce.

„Když jsme před dvaceti lety vyrazili za hranice a objevovali práci s dětmi s postižením, jak ji dělali jinde, byli jsme plni obdivu. Dnes se dívám na české organizace, které se s neskonalým entuziasmem a nadšením věnují postiženým dětem, a musím říci, že vše, co jsme dokázali na poli dnes již komplexní péče o handicapované děti, je naprosto unikátní,“ řekla Jaroslava Wenigerová.

Výstupy konference shrnula moderátorka a dlouholetá speciální pedagožka Eva Sroková: „Konference upozornila na nutnost zpřesnění legislativy a novelizaci vyhlášek vzhledem k požadavkům integrace a inkluze lehce mentálně postižených dětí. Dále na stanovení personálních a materiálních podmínek pro realizaci integrace a inkluze a zpřesnění požadavků podpůrných opatření pro školy hlavního vzdělávacího proudu při integraci. Do přípravy inkluzivního prostředí je potřeba zapojit nejen odborníky a pedagogickou veřejnost, ale také rodiče. A to jak rodiče dětí s handicapem, tak i těch ostatních. Příspěvky zahraničních účastníků poukázaly na nutnost možnosti speciálního vzdělávání více postižených dětí, aby nabídka mezi vzdělávacími programy existovala i nadále a prohluboval se individuální přístup k těmto dětem.“

Společně s J. Wenigerovou je zajedno, že pokud dostanou možnost připomínkovat novely zákonů, budou rozhodně brát názory a stanoviska vycházející z konference v potaz.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

FOTBALOVÝ TURNAJ

VÁCLAV SVĚRKOŠ A RADEK SLONČÍK FANDILI HANDICAPOVANÝM FOTBALISTŮM

Dnes byl zahájen v pořadí už XXI. ročník Evropských dnů handicapu v Ostravě a už počtvrté mezinárodním fotbalovým turnajem. Do sportovní haly Ostravské univerzity na Varenské ulici přijela mužstva z Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky.

Slavnostního výkopu se zhostily za obrovského skandování nadšených diváků české fotbalové legendy – útočník Václav Svěrkoš a bývalý záložník Radek Slončík, kteří handicapovaným fotbalistům popřáli hodně úspěchů a co největší radost ze hry. Právě FC Baník Ostrava je patronem tohoto turnaje hráčů s mentálním postižením, který probíhá podle pravidel UNIFIED. V každém ze šesti zúčastněných týmů hráli tzv. partneři bez handicapu, ale ti nesměli chytat v bráně, ani střílet góly. Strhující zápasy vyvrcholily odpoledne, kdy se do finále probojovali polští hráči Sokola Těšín a SK Duha Zlín.

„Vyhráli ti nejlepší – fotbalisté ze Zlína. Je pravda, že předváděli pohlednou a dynamickou kopanou. Ale musím opravdu potvrdit, že všechny týmy byly letos naprosto vyrovnané a těžko se dalo dopředu určit, kdo si nakonec odnese vítězné vavříny. Pro Ostravu, která dosud jedenkrát vyhrála a dvakrát hrála finále, skončil dnešek zklamáním. SK Medvědi obsadili poslední místo. V žádném případě však neházejí flintu do žita, a jak se nechali slyšet, okamžitě začnou s intenzivnější přípravou a tréninky na příští rok,“ řekl bezprostředně po skončení turnaje jeho garant Svatopluk Aniol, ředitel Centra pro osoby se zdravotním postižením Ostrava – Čtyřlístek.

VÝSLEDKY:

  1. SK DUHA ZLÍN (ČR)
  2. SOKOL TĚŠÍN (POLSKO)
  3. ŠZŠI TRENČÍN (SLOVENSKO)
  4. CILS CESENA (ITÁLIE)
  5. FÉS GYÖR (MAĎARSKO)
  6. SK MEDVĚDI OSTRAVA (ČR)

NEJLEPŠÍ STŘELEC – Marek Gabzdyl a Mateusz Sojka (Sokol Těšín)

NEJLEPŠÍ BRANKÁŘ – Václav Libenský (SK Duha Zlín)

NEJSYMPATIČTĚJŠÍ HRÁČ – Danilo Scamorza (Cils Cesena)



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ

EVROPSKÉ DNY HANDICAPU UZAVŘELA VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ

Mezinárodní vědomostní soutěž Naše Evropa pro děti a mládež ze speciálních škol České republiky, Slovenska a Polska byla poslední akcí jubilejního dvacátého ročníku Evropské dny handicapu v Ostravě.

V pořadí už pátý ročník soutěže byl zaměřen na gastronomii v zemích EU. Podobně jako v minulých letech i tentokrát se děti zapojily velmi aktivně a s vervou. „Přijelo dvanáct družstev a můžu říct, že úplně všichni byli neskutečně šikovní. Každý rok máme obrovskou radost, že děti, byť jsou handicapované, odmítají při soutěžení pomoc dospělých, samy chtějí plnit úkoly a moc hezky spolupracují,“ řekla zástupkyně Základní školy Kpt. Vajdy v Ostravě-Zábřehu Hana Václavíková, která soutěž připravuje.

Vědomostní část prověřila žáky například ze zeměpisu, kdy do slepé mapy zaznamenávali státy a jejich hlavní města, v praktické výtvarné oblasti zpracovávali typické jídlo vylosovaného státu. „Na papírové talíře mohli malovat, lepit textil nebo karton a ztvárnit jídlo charakteristické pro tu kterou zemi. Vznikla tak pizza i třeba knedlo-vepřo-zelo,“ doplnila Václavíková.

První místo vybojoval tým ze Střední, základní a mateřské školy Třinec, druhou příčku obsadily děti Katovické školy speciální Jana Pavla II. a třetí skončila Speciální škola internátní z Prievidze.

Vítězové ale byli nakonec všichni. Jak uvedla H. Václavíková, děti se každoročně na soutěž těší, v Ostravě se potkávají s kamarády a Naše Evropa jim přináší spoustu zážitků a poznání. A to je důležitější než medailová umístění.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2012

SEMINÁŘ A VERSINÁŽ

SOCIÁLNÍ PODNIK NENÍ JEN ALTERNATIVA, ALE I POTŘEBA

Sociální podnikání a otázky související se zaměstnáváním osob se znevýhodněním v Česku, Itálii a Francii se staly 4. října v hotelu Imperial hlavním tématem semináře EDH. Partnery akce byly Úřad práce ČR – krajská pobočka Ostrava, Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav speciálněpedagogických studií a také ostravské Družstvo NAPROTI. Jeho předsedkyně Olga Rosenbergerová má zkušenosti se založením prvního sociálního podniku v Ostravě v oblasti pohostinství. „Lidé našli cestu do mléčného baru Naproti velmi rychle a na začátku roku se záměr vytvořit v Ostravě podnikatelskou aktivitu zaměřenou na pohostinství, stal realitou. V našem mléčném baru jsme vytvořili pracovní pozice pro osoby se zdravotním postižením – z osmi míst jsou tři určena pro mentálně postižené a lidi s psychiatrickou diagnózou, zejména pro absolventy praktických škol. Právě ti mají minimální možnosti najít uplatnění na trhu práce,“ řekla O. Rosenbergerová.

Giuliani Galassi z CILS Cesena připomněl, že sdružení CILS vzniklo už v létě 1974 ve snaze čelit výzvě zrozené z nutnosti poskytnout pracovní příležitosti mentálně postiženým lidem, kteří dokončili odborné vzdělávací kurzy. „Dnes naši klienti nacházejí uplatnění v tiskárně, pracují v květinářství, na parkovišti, jako recepční a vrátní ve firmách, zajišťují úklid průmyslových a veřejných prostor i hlídání mateřských a základních škol. CILS Cesena se neustále snaží stát se stále více strukturovaným podnikem schopným nabízet kvalitní služby za konkurenční ceny a síť firem, které nabízejí pracovní smlouvy našemu sdružení, se každý rok rozšiřuje,“ řekl G. Galassi.

Součástí semináře byly také výsledky studentského výzkumu s názvem Sociální práce v kontextu sociálního podnikání. Výzkum je podpořen v rámci Studentské grantové soutěže Ostravské university. Realizují ho studentky doktorského a magisterského studia Fakulty sociálních studií Ostravské university v období od února do prosince letošního roku. „Naším cílem je pokusit se odpovědět na otázku: Jaké jsou oblasti a podoby sociální práce uplatňované v oblasti sociálního podnikání. Obecně se od sociální práce očekává, že bude svým klientům poskytovat ochranu před sociální exkluzí a podporovat je v jejich reintegraci do společnosti. Sociální práce sama o sobě ale obvykle není schopna vytvářet pracovní příležitosti,“ řekla Vendula Gojová, jedna ze studentek.

DĚTI Z POLSKA VYSTAVUJÍ V GALERII NAPROTI

Vernisáž v galerii NAPROTI zahájila 4. října 2012 generální konzulka Polské republiky v Ostravě Anna Olszewska. Převzala záštitu nad výstavou EDH 2012 dětí Družstva vzdělávacích, výchovných a rehabilitačních institucí ve Wodzisław Śląski v Polsku.

Půvabné keramické reliéfy a další exponáty byly vypáleny v keramické dílně, v technické dílně vznikaly hliněné a dřevěné výrobky. Obrázky malované různými technikami pocházejí z výtvarné dílny a studenti floristiky přivezli originální aranžérské práce s přírodními prvky. „Autoři všech těch nádherných věcí jsou děti a mládež s mentálním nebo tělesným postižením ve věku do 25 let a patří jim náš velký obdiv. Představují nám svůj velký svět plný úsměvů a obrovského talentu,“ řekla generální konzulka A. Olszewska.

Výstava potrvá do 30. října.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
Nezařazené

PŘEDNÁŠKY A „20 LET S NÁMI“

I HANDICAPOVANÍ SE MOHOU O SVÉ FINANCE STARAT ZODPOVĚDNĚ

Pestrý program přednášek a diskuzí s názvem Finanční (ne)gramotnost osob se znevýhodněním uspořádala 2. října v rámci Evropských dnů handicapu Asociace TRIGON, Asociace finanční a občanské gramotnosti a Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, na jejíž půdě debaty proběhly.

„Základní prevencí finančních a sociálních problémů, a to nejen handicapovaných, je finanční gramotnost. S postupující ekonomickou krizí bude toto téma stále aktuálnější,“ řekl na úvod setkání u kulatého stolu Ivan Noveský z Asociace finanční a občanské gramotnosti.

O tom, jak řeší zadluženost občanů v Třinci, hovořily Ellen Raszková z třineckého městského úřadu a Dolores Czudková z Chráněné dílny ERGON, která ve spolupráci s Třincem a na základě poptávky veřejnosti vybudovala loni poradnu. Zdarma pomáhá občanům v tíživé sociální situaci a společně s právníkem řeší jejich zadluženost. „Zaměstnanci chráněné dílny většinou velice rychle naši společnost opouštěli, protože když měli pravidelný příjem, snadno je našli exekutoři a dávné dluhy jim nechali strhávat z platu. Handicapovaní tak nabyli dojmu, že je lepší nepracovat a dluhy neřešit. Chtěli jsme, aby pochopili, že i tyto situace mají východisko, a nabídli jim poradenství,“ řekla ve svém příspěvku D. Czudková. „Situace s finanční gramotností lidí se znevýhodněním je v Ostravě úplně stejná, ne-li horší,“ potvrdila Olga Rosenbergerová s tím, že během dvou let má devět z deseti klientů Asociace TRIGON se zadlužením vážné problémy.

David Šmejkal z Poradny při finanční tísni, která provozuje pobočku i v moravskoslezské metropoli, poukázal na nejčastější příčiny zadlužování: „Důvody platové neschopnosti bývají nejčastěji ztráta zaměstnání, nemoc, nedostatečná komunikace s věřiteli a naivita. Téměř polovina našich klientů nedokáže příčiny své finanční tísně vůbec rozpoznat.“ Klienty poradny jsou z více než deseti procent také handicapovaní lidé, kteří se ve světě financí těžko orientují.

O zkušenostech z Bretaně mluvila v úvodním bloku Armelle Thomas. Přednášku zaměřila na bydlení lidí s handicapem v kontextu s jejich schopností nakládat s vydělanými penězi. „Pokud nestavíme osoby se znevýhodněním do role pouhých pasivních pacientů, ale dáme jim možnost zapojit se běžného života, dokáží být samostatnější a také, i když většinou s dopomocí, se starat o své finance. Ve valné většině pracují v chráněných dílnách a bydlí buď v domovech, vlastních rodinách nebo vlastních bytech,“ řekla A. Thomas.

Odpoledne se neslo ve znamení panelové diskuze, kterou moderoval Ivan Noveský. Na otázky z publika odpovídali hosté z Francie a Itálie a konkrétní dotazy na téma finanční gramotnosti měli také klienti Asociace TRIGON.

DVACET LET S NÁMI

Ostrava se tento týden opět stala hlavním evropským městem neziskového sektoru.

Jsou to právě neziskové organizace v celé Evropě, které vyvíjejí nové strategie a témata, tvoří projekty a akce, kterými výrazněji než kdykoli dříve oslovují veřejnost. Všechny tyto aktivity v České republice, Itálii, Francii i na Slovensku, ale také v Polsku, Maďarsku, na Ukrajině i v Albánii vycházejí z aktuálních potřeb společnosti.

Evropské dny handicapu výrazně už 20 let přispívají ke zkvalitnění služeb pro občany se znevýhodněním a jejich společenské integraci. Třicet osobností, které stály u zrodu tohoto projektu a aktivně se celou tu dobu podílely na rozvoji služeb pro handicapované jak v oblasti finanční pomoci a podpory, tak v šíření odborných zkušeností, převzalo 2. října večer v Divadle loutek Ostrava na slavnostním setkání „20 let s námi“ pamětní plakety.

„Moje první zahraniční cesta před patnácti lety vedla do Bretaně. Tam jsem si uvědomila, že máme v péči a přístupu k lidem s handicapem zpoždění několika desetiletí. A netýkalo se to například jen speciálních pomůcek, ale především vnímání znevýhodněného člověka jako rovnocenného spoluobčana, který je schopen s větší či menší podporou žít plnohodnotný a samostatný život. Vzpomínám si, jak jsem přesvědčovala maminku mentálně postiženého chlapce, že její dítě může pracovat v prádelně, jak jsem vysvětlovala rodičům postižených dětí, že nemohou být pro své děti zároveň sociálními pracovníky, že našim cílem není mít na papíře stovky klientů, ale poskytovat kvalitní služby těm, kteří to potřebují,“ řekla ředitelka Asociace TRIGON Olga Rosenbergerová s tím, že asociace v současné době spolupracuje s 63 státními i nestátními organizacemi a institucemi v celé Evropě.

„A v čem značný náskok vyspělých zemí zůstává? Je to zajištění důstojného chráněného bydlení pro dospělé osoby s handicapem a pracovní uplatnění. V této souvislosti je zapotřebí stále méně předsudků a více odvahy, solidarity a samostatného myšlení. Proto nás čeká ještě hodně práce,“ dodala O. Rosenbergerová.

Závěrečné taneční vystoupení Řeč duše občanského sdružení Bílá holubice umocnilo slavnostní ráz setkání. Představení vzniklo přímo na míru jednotlivým handicapovaným. Výkony všech účinkujících publikum nadchly.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036

Rubriky
EDH 2012

JARMARK, KŘIŠŤÁLOVÝ KAMÍNEK A VÝTVARNÁ SOUTĚŽ

O VÝROBKY KLIENTŮ CHRÁNĚNÝCH DÍLEN BYL OPĚT ZÁJEM

Vstupní prostor Domu kultury města Ostravy se 3. října zcela zaplnil – své výrobky tady nabízely chráněné dílny z celého Moravskoslezského kraje. Tradiční Jarmark, který je nedílnou součástí Evropských dnů handicapu, lákal kolemjdoucí pestrou nabídkou výrobků lidí s handicapem.

Jak řekla Eva Vozníčková z pořádající Asociace TRIGON, letos zboží nabízelo 13 vystavovatelů. „Velmi nás těší zájem našich partnerů o prezentaci na Jarmarku. Jsou tady zaměstnanci chráněných dílen a charit i jejich klienti. Rok od roku je vidět, jak se posouvají možnosti a rozvíjejí schopnosti lidí s postižením, jak přibývá materiálů a jak se zlepšují pracovní postupy. To všechno je zásluha terapeutů a velká motivace pro pracovníky v chráněných dílnách,“ uvedla Vozníčková.

Své výrobky nabízela například Charita Opava, Charita Hrabyně, Chráněná dílna Kaštanový krámek, Náš svět, Centrum sociálních služeb Bohumín, Centrum pro zdravotně postižené Ostrava nebo Domov pro osoby se zdravotním postižením Albrechtice, který pozvání na Jarmark přijal poprvé.

Proutí, keramika, textil, sklo, výrobky z vosku, papíru, dřeva, kůže, ovčí vlny, trička s potiskem, polštářky, koberce, vázy… taková byla nabídka Jarmarku. „Nejčastěji lidé nakupovali drobnosti pro potěšení, obrázky, šperky,“ řekla Vozníčková s tím, že všechny utržené peníze poputují do dílen na nákup materiálu k další tvorbě.

KŘIŠŤÁLOVÉ KAMÍNKY 2012 BYLY ROZDÁNY

Večer 3. října byly v rámci jubilejního 20. ročníku EDH sedmi českým osobnostem předána už posedmé prestižní ocenění Křišťálový kamínek.

Návštěvníci slavnostního večera byli svědky setkání všech těch, kteří mají velmi blízko k lidem s handicapem, kteří jsou sami znevýhodněni, ale postižení jim v žádném případě nebrání být aktivní a kreativní.

Držitelům Křišťálových kamínků 2012 přišli poděkovat hudebníci a zpěváci Trigon Bandu, studenti Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě, kteří svou gratulaci „zabalili“ do francouzských šansonů, a naprosto strhující bylo závěrečné vystoupení Lidové konzervatoře a Múzické školy, kapely Teamate a ostravských filharmoniků. Jejich společné podání písní legendárních Beatles odměnilo nadšené publikum ve stoje.

OCENĚNÍ ZÍSKALI:

ZA PRÁCI VE PROSPĚCH OSOB S HANDICAPEM (OCENĚNÍ V RÁMCI EVROPSKÉHO ROKU AKTIVNÍHO STÁRNUTÍ)

JANA TICHÁ, vychovatelka a osobní asistentka, Základní škola pro tělesně postižené, Opava

Narodila se v roce 1948. Vystudovala zdravotní školu, získala kvalifikaci nižší zdravotní pracovník. Byla zaměstnána v opavském kojeneckém ústavu a Krajském úřadě národního zdraví na dětském oddělení. Po založení rodiny pracovala jako pokladní, ale doufala, že se k práci s dětmi opět vrátí. Přání se jí splnilo v roce 1985, kdy nastoupila do Ústavu sociální péče jako zdravotnický pracovník. V 90. letech vystudovala a stala se kvalifikovanou vychovatelkou. Se svými handicapovanými svěřenkyněmi sklízela úspěchy zejména ve sportovní oblasti (získaly dvě zlaté medaile ve specifické míčové hře hře Boccia na Olympiádě pro handicapované jedince v Shangai). V roce 2007 odešla do důchodu, dva roky na to ale s radostí přijala nabídku na místo vychovatelky v Základní škole pro tělesně postižené, kde působí jako osobní asistentka.

„Paní Jana Tichá je výjimečná osobnost, která nás obohacuje svým přístupem k životu, práci a především k dětem s handicapem. Toto ocenění si rozhodně zaslouží,“ říká ředitelka školy Silvie Häuserová.

EVA STOŠKOVÁ, Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami v Ostravě-Radvanicích

Narodila se v roce 1946. Dlouhá léta pracovala u ostravského dopravního podniku jako průvodčí a revizorka a v Provozovnách města Ostravy jako prodavačka. Posledních 7 let se realizuje coby galeristka Slezskoostravského hradu. Od roku 1990 je plně invalidní, přesto se aktivně věnovala politice a v letech 1985 až 2010 zastávala funkci zastupitelky Městského obvodu Slezská Ostrava a Městského obvodu Radvanice. Už 28 let je členkou sociální komise, v některých obdobích jí předsedala.

Celoživotní zdravotní obtíže nepoložily paní Stoškovou na lopatky. V roce 1983 vstoupila do Svazu invalidů, dnes již Svazu postižených civilizačními chorobami, kde momentálně zastává funkci předsedkyně Základní organizace v Ostravě-Radvanicích. Mimo to je předsedkyní Krajské organizace Moravskoslezského kraje sídlící v Moravské Ostravě a Přívoz. Od roku 2001 dosud je také členkou výboru Moravskoslezské krajské rady osob se zdravotním postižením ČR. Pracuje také v Českém červeném kříži.

„Paní Tichá se velmi aktivně stará o chod Základní organizace Svazu postižených civilizačními chorobami v Ostravě-Radvanicích; zajišťuje přednášky, besedy, zájezdy, pobyty pro zdravotně postižené a mnoho dalšího,“ říká sociální pracovnice Petra Fedorucová.

IRENA KUČERKOVÁ, předsedkyně Svazu invalidů v Kopřivnici

Narodila se v roce 1940. Po dopravní nehodě je už pětatřicet let upoutaná na vozíku. V roce 1977 vstoupila do místní pobočky Svazu invalidů a od roku 1991 pracovala ve výboru svazu šestnáct let jako pokladní. Stála u vzniku organizace Asociace zdravotně postižených, která vznikla v březnu roku 2003 jako nástupnická organizace Svazu invalidů. Od roku 2007 stanula v čele Asociace, která sdružuje téměř tři stovky zdravotně handicapovaných členů z Kopřivnice a přilehlých měst a obcí. Jako předsedkyně se zasloužila o stabilizaci práce výboru a důvěrníků, kteří zprostředkovávají informace mezi vedením organizace a jejími členy. Její zásluhou vychází dvakrát ročně zpravodaj pro všechny členy, měsíčně se pořádají dvě až tři kulturní, sportovní nebo společenské akce. Výkladní skříní činnosti Asociace jsou Sportovní hry zdravotně handicapovaných dětí a dospělých, které se v květnu letošního roku uskutečnily už popatnácté.

„A za tím vším stojí mravenčí práce naší předsedkyně, která navzdory svým 72 letům a zdravotnímu handicapu je hnacím motorem celé organizace a to i přesto, že loňského roku ovdověla,“ říká Ilona Mazalová.

ZA DLOUHODOBOU PRÁCI A MIMOŘÁDNÉ VÝSLEDKY VE PROSPĚCH OSOB S HANDICAPEM

MILENA ČERNÁ, ředitelka Výboru dobré vůle Nadace Olgy Havlové Praha

Narodila se v roce 1942. Pracovala jako zdravotní laborantka a přitom vystudovala medicínu. Působila v Československé akademii věd, pracovala na II. kožní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, byla odbornou asistentkou na lékařské fakultě Karlovy univerzity a poté obvodní lékařkou. Od založení Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové byla jeho poradkyní a členkou správní rady, od roku 1993 je jeho ředitelkou. Po sametové revoluci byla několik let zastupitelkou v hlavním městě Praze a předsedkyní Sociální komise Zastupitelstva hl. m. Prahy. Spoluzaložila SKOK – Spolek oborové konference nestátních neziskových organizací působících v sociální a zdravotně sociální oblasti, v jehož čele stála v letech 1998-2008, nyní je jeho čestnou předsedkyní. Kromě toho je také zakladatelkou EAPN ČR, české sítě organizací proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jako lékařka působí v občanském sdružení Rozkoš bez rizika. Bohatá je její publikační činnost, v níž se zejména věnuje problémům lidí s handicapem.

Nejen jako lékařka a pracovnice v nadačním sektoru, ale v celém svém občanském i pracovním životě se zasazuje o práva a potřeby lidí s handicapem. Byla jednou z prvních, která prosazovala a stále aktivně podporuje v České republice (i v dřívějším Československu) myšlenku, aby v systému péče o handicapované byl zdravotně postižený člověk na prvním místě a aby byl jejím aktivním účastníkem. Věnovala nemalé úsilí tomu, aby péče o handicapované v rodinách měla přednost před ústavní péčí a aby ústavní péče o lidi s handicapem měla humánnější charakter.

„Navrhujeme MUDr. Milenu Černou na ocenění Křišťálový kamínek 2012 proto, že ve svém dosavadním životě pomohla svou radou, zkušeností i praktickou pomocí velmi mnoha lidem s handicapem,“ říkají Karel Schwarz, výkonný předseda Asociace nestátních neziskových organizací v České republice a Ivo Kaplán, místopředseda Asociace nestátních neziskových organizací v České republice.

HELENA JANÍRKOVÁ, praktická lékařka pro dospělé, Valašská Bystřice

Řadu let pracuje na pozici „venkovského lékaře“. V obci Valašská Bystřice spolupracuje se zařízeními sociálních služeb a orientuje se poradensky na možnosti zkvalitnění sociální péče pro uživatele těchto služeb. Aby mohla co nejefektivněji realizovat kvalitní poradenskou službu vystudovala při zaměstnání speciálněpedagogickou andragogiku. Studium ji inspirovalo k osvětové činnosti mezi venkovskými lékaři. Velký prostor svého volného času věnuje seznamování svých kolegů s touto problematikou v regionu. Řadě lidí, kteří byli ohroženi sociální okluzí, pomohla vyřešit nejpalčivější problémy. Připravuje projekt, který bude zahrnovat celý region Moravy, a týká se setkávání lékařů v jednotlivých regionech, kde bude prezentovat problematiku sociální práce a úlohu venkovských praktických lékařů při aplikaci speciálně pedagogických a sociálních postupů v práci s pacienty. Realizuje poradenskou činnost pro subjekty zaměstnávající osoby se zdravotním postižením a pomáhá těmto osobám při zařazení na trhu práce. Je významným poradcem pro rodiče dětí se zdravotním postižením při jejich pracovním uplatnění, ale také poradcem těchto rodičů při jejich edukačních problémech se svými dětmi s handicapem. Zároveň pomáhá řešit problémy respitní péče. Partnersky spolupracuje v řadě projektů řešících zaměstnávání osob se zdravotním postižením a napomáhá při řešení klíčových aktivit těchto projektů.

„Nominuji MUDr. Mgr. Helenu Janírkovou na ocenění Křišťálový kamínek 2012 jako osobnost, která se celoživotně a nad rámec svých pracovních povinností lékaře věnuje osobám s handicapem v systému sociální práce a péče, kde působí především v prevenčních a osvětových aktivitách a dosahuje mimořádných úspěchů,“ říká Olga Krejčířová z Ústavu Speciálněpedagogických studií Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

ZA MIMOŘÁDNÝ ČIN NEBO AKTIVITU PRO OSOBNOST S HANDICAPEM

RADOVAN GRUBER, žák Lidové konzervatoře a Múzické školy, Ostrava

Narodil se v roce 1993. Už 14 let je žákem Múzické školy. Přestože trpí závažným onemocněním, má spinální svalovou atrofii 2. typu, svými pěveckými výkony doslova udivuje odbornou i laickou veřejnost. Sólovému zpěvu se věnuje odmalička. Je mimořádně talentovaný a jeho pěvecké aktivity jsou rozsáhlé – koncertoval na mnoha významných koncertech a pódiích. Je velikým vzorem pro všechny handicapované, kteří chtějí obohatit svůj život aktivními uměleckými činnostmi. Před 3 lety stál spolu se spolužáky u zrodu pěveckého kvarteta Melody Flash.

Radovan Gruber o sobě říká: „…Mým snem je, aby lidé přestali hodnotit handicapované a zdravé jako dvě různé kategorie. Možná, že to handicapovaní umělci mají malinko složitější, ale to neznamená, že by na ně měli lidé pohlížet jako na „zdravotně postižené umělce“. Vždyť mnoho zdravých lidí ani nedokáže to, co někteří handicapovaní. Já osobně dělám hudbu, protože mě baví, protože hudbou se dá vyjádřit tolik věcí, které člověk nedokáže říct slovy. A když už mi někdo řekne, že se mu líbí to, co dělám, jak zpívám, tak mám radost teprve tehdy, když mě nebere jako handicapovaného. Přál bych si tedy, aby obecně v hodnocení uměleckého výkonu nehrálo žádnou roli to, že jsem handicapovaný. Za handicap se schovávat nechci.“

„Je velikým vzorem pro všechny handicapované, kteří chtějí obohatit svůj život aktivními uměleckými činnostmi,“ dodává Miloslava Soukupová, ředitelka Lidové konzervatoře a Múzické školy Ostrava.

STANISLAV ŠMEIDLER, Fulnek

Přes zdravotní handicap napomáhá všestrannému rozvoji poznání našeho regionu, podporuje a dokumentuje tradice za účelem uchování a záchrany jejich jedinečnosti. Významná je také jeho publikační činnost v regionálním tisku a především aktivity zaměřené na záchranu drobných sakrálních staveb regionu.

Pan Stanislav Šmeidler mapuje kulturní, duchovní a přírodní dědictví za spolupráce města Fulneku, památkové péče a ochránců přírody.

BABIČKA S DĚDOU, TI ALE JEDOU

Letošní rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity 2012 je v mnohém inspirativní a toto téma se také stalo ústředním motivem výtvarné soutěže s příznačným názvem Babička s dědou, ti ale jedou.

Do Asociace TRIGON přišlo 129 obrázků dětí a mládeže se znevýhodněním z celého Česka a dokonce až z Estonie. Všechny kresby byly vystaveny 3. října v Domě kultury města Ostravy a nejlepší autoři si přišli na slavnostním večeru pro hodnotné ceny, které jim předala Taťána Kudějová, ředitelka Nadace Táni Kuchařové, z IS Europe Direct a Návštěvnického centra Miroslava Krbová a také předseda soutěžní komise – výtvarník Jiří Surůvka.



PR a mediální zastoupení (pr.edh@seznam.cz)
Marie Václavková, +420 733 529 899 / Karolina Čiklová, +420 604 832 036